Od Sametové revoluce je to již 28 let. Kam se za necelé tři desítky let česká společnost posunula? Jaké měla ideály tehdy a jaký diskurz panuje ve společnosti dnes?
Měl bych předeslat, že v listopadu 1989 mi bylo čerstvě 13 let, takže přinejmenším první polovinu 90. let mohu dospělýma očima hodnotit jen v rovině zpětných dojmů než osobní zkušenosti. Řekl bych, že v prvních porevolučních letech byla velká část společnosti upřímně odhodlána nalézt v sobě pozitivní přístup ke svému životu, práci, okolnímu světu a že po tuto výjimečnou dobu v sobě společnost do určité míry potlačila typické čecháčkovství, kverulantství, skepsi a tendenci hledat příčinu problémů u jiných namísto sebe sama. Postupem času toto rozpoložení ze společnosti zase vyprchalo, což byl zčásti přirozený proces a z části důsledek rozčarování z politiky a z toho, že se nenaplnily sny o rychlém dorovnání životní úrovně se Západem. V posledních letech je pak v lidech negativní rozpoložení aktivně živeno. Například politickými stranami, které na tom založily svoji protestní strategii. Aniž bych chtěl podléhat konspiračním teoriím, mám za to, že své dělají také dezinformační média a sociální sítě, od nichž podle všeho vedou nitky k aktérům, patrně zahraničním, v jejichž zájmu je, aby se společnost cítila být v deziluzi, v nejistotě, ba strachu. Do určité míry se tak společnost po třech dekádách vrací tam, kde mentálně byla před listopadem 1989.

Od 17. listopadu 1989 si KSČM po desítky let stále držela velké procento voličů. Až letošní volby zaznamenala komunistická strana velký propad. Čemu odklon jejich voličů přisuzujete?
KSČM byla až do nedávných voleb vždy v pohodlné pozici strany, která žádnou zvláštní volební kampaň nemusí vést, protože má věrné a disciplinované voliče. Ty ale tentokrát oslovovaly i jiné protestní strany. Ze samého okraje levopravé škály to byla SPD, na levicové voliče se ale zaměřilo také ANO. Obě tyto strany vedly masivní kampaň s propracovaným marketingem. Myslím, že to byly hlavně tyto dvě strany, které na vavřínech spící KSČM sebraly voliče.

Proč se podle Vašeho názoru letos voliči přiklonili na stranu netradičních - mnohdy označovaných jako antisystémových - stran?
To není nový jev. Rostoucí příklon ke stranám, které nejsou založené na ideologii, ale na myšlence protestu a vymezení se od tradiční politiky, zaznamenáváme od roku 2010, kdy ve volbách uspěly Věci veřejné. Takzvané tradiční strany nebraly tyto náznaky posunu ve smýšlení voličů vážně. Naopak jak v celostátní politice, tak zejména na krajské úrovni dále fungovaly netransparentně, vytvářely nepřirozené koalice a často aktivně budovaly pochybné sítě mezi byznysem a politikou. Většina afér spojených s pochybným čerpáním evropských fondů je spojena s činností tradičních stran na úrovni krajů, v této době se začalo hovořit o krajských bossech či kmotrech. Nyní tradiční strany zakoušejí důsledky toho, že posuny ve smýšlení voličů nebraly vážně. Ale současně mají šanci projít si katarzí a důvěru znovu získat. Prvním krokem k tomu myslím může být fakt, že se odhodlaly zřídit nezávislý úřad pro kontrolu financování stran, v němž nyní působím.