Ukázalo se ale, že živly mohou uhodit doslova během chvíle a kdekoliv. Jen sami hasiči věděli, jak se situace má a až provoz v kritických situacích ukázal ostatním slabiny a potřebu péče o zásahovou techniku.

Rozhodli politici

Po povodních rozhodly o tom, jak rychle se hasičská technika obnovila, schopnosti místních politiků, starostů a zastupitelstev. Ti stáli před úkolem, jak získat prostředky na rekonstrukci, nákup osobních ochranných prostředků nebo na opravu hasičské zbrojnice. „Kde se vedení obcí chovalo pružně, získaly pro jednotky sborů dobrovolných hasičů prostředky. Nám se například až dva roky poté, co jsme se v březnu 2000 vrátili z pomoci zatopené Jaroměři, podařilo přesvědčit vedení obce o nutnosti nákupu výkonného kalového čerpadla,“ říká Vít Klouček ze Sboru dobrovolných hasičů v Olešnici v Orlických horách.

Podceňovat dobrovolníky?

„Hasiči získali úžasný kredit u spoluobčanů, ale podpora státu není až tak moc divoká. Při katastrofách velkého rozsahu jsou místní hasiči absolutně nezastupitelní, protože profíci pak nevědí, kam dřív skočit. To se ukázalo i při několika větrných bouřích v poslední době. Za jejich pomoc jsme jim všichni vděční. To by mělo platit i od státu, a to nejen slovem, ale i pro jejich vybavení,“ říká Antonín Novotný, starosta Podbřezí, které při povodni před deseti lety patřilo k nejpostiženěj­ším obcí.

Podceňovat vybavení dobrovolných záchranných složek se nevyplácí. Přesto však jejich financování není stále dostatečné. Podhodnoceny jsou především provozní dotace pro jednotky dobrovolných hasičských sborů. Obcím, které musí ze zákona tyto jednotky zřídit, nezbývá, než financovat jejich provoz ze svého. Zákonitě jim pak chybí peníze na další investice v tomto směru, protože jejich rozpočty jsou nízké.

Velkou výhodu podle hasičů bylo, když prostředky na náhrady nákladů spojených s výjezdem jednotek mimo katastr obce rozděloval zřizovatel. Soudí, že v dobách fungování okresních úřadů byla částka za náhrady několikanásobně vyšší než v současnosti, kdy přicházejí peníze z krajského úřadu. „Je však nutné dodat, že krajský úřad zase zavedl věc novou, a to příspěvek na rekonstrukci cisternových automobilový stříkaček. S touto pomocí alespoň některé obce dosáhly na rekonstrukci cisteren v řádu milionů korun,“ říká Vít Klouček.

Výměna vozidel

Přesto se vybavení většiny hasičských dobrovolných jednotek za posledních deset let změnilo k lepšímu. Její opravy a výměna se na řadě míst podařily i díky dotacím z Evropské unie. „Pomalu se začínáme vyrovnávat s kolegy v Evropské unii. Zbývá už jen vyměnit asi devadesát procent zásahových vozidel za nová a vše bude OK,“ dodává Vít Klouček.

Dobrovolní hasiči jsou dnes i tak na řadě míst regionu daleko lépe připraveni čelit živelným katastrofám. Jednotky mohou poskytnout kromě hašení požárů pomoci například při prořezávání spadlých větví a stromů, při čerpání vody a v neposlední řadě také při záchranně lidských životů.

Pavel Bed­nář