Nezvládají svou agresivitu a i sebemenší „šlápnutí“ vedle je může rozžhavit do běla. Útočníci v případech domácího násilí už většinou berou své chování jako běžné. Hradecká pobočka organizace Adra se však snaží důrazně říci, že v pořádku to není.
Od loňského roku začala jako jediná v regionu pomáhat nejen obětem domácího násilí, ale i samotným pachatelům. „Poprvé jsme službu zahájili už před čtyřmi lety, kdy byla součástí naší práce s oběťmi. Vloni jsme však tuto pomoc díky grantu ministerstva vnitra otevřeli jako samostatný program,“ vysvětlil vedoucí pobočky Miroslav Bubeník.
Za loňský rok službu využilo 35 násilníků. „Všechno to však nejsou jen pachatelé domácího násilí. Setkali jsme se i s několika případy, kdy naši poradnu navštívili lidé, zejména muži, kteří chtěli pomoci se zvládnutím své agrese,“ uvedl Bubeník.
Podle psychologa Jana Laška je velmi důležitá vůle samotného násilníka. „Bez jeho odhodlání je práce mnohem komplikovanější a často s ním nikdo nic nezmůže,“ tvrdí.
Poradna Adry však pracuje i s lidmi, kteří si své problémy neuvědomují a myslí si, že jejich chování je zcela normální. „I takové klienty máme. Pokud je práce s násilnou osobou doporučena soudem nebo některou institucí, setkáváme se někdy s menší ochotou spolupráce. Ale jsou to jen výjimky. Podle našich odhadů si kolem 50 až 60 procent násilníků uvědomuje, že svým jednáním si komplikují život a musejí se změnit,“ upřesnil Miroslav Bubeník.
Odborníci z řad psychologů, psychiatrů a psychoterapeutů však nemají na růžích ustláno. Přestože se v základech jejich práce s útočníky nijak neliší od jiných konzultací, musejí počítat s větším rizikem možného napadení. „Museli jsme vypracovat metodiky práce s touto skupinou. Například bylo potřeba vytvořit metodiku na ochranu pracovníků poradny. Jinak je tato práce náročná stejně jako s jinými klienty,“ objasnil vedoucí pobočky.
Poznamenal však, že většinou se útočníci chovají velmi vstřícně a o pomoc skutečně stojí. „Samozřejmě se také setkáváme s projevy hrubého chování a agresivity, kterých jsme někdy svědky i přímo v poradně. Ale není to příliš časté,“ dodal Miroslav Bubeník.
S agresivním jednáním se musí přestat úplně. Jen napůl to nefunguje, říká psycholog
Práce s útočníky, především muži, kteří týrají své partnerky, je podle něj nesmírně náročná, ale rozhodně potřebná. „Pachatelé takových činů již považují své jednání za určitý stereotyp. Berou to jako rutinu, u níž jim nikdo neřekl, že to není v pořádku, a tak to považují za normální,“ uvedl psycholog.
Dokázat změnit zakořeněný způsob chování se může podařit u násilníků, kteří jsou odhodlaní k novému začátku. „Bez jejich pevné vůle to nelze. Pokud je pomoc nařízena soudem a pachatel sám není přesvědčen, že něco je špatně, pak s ním většinou nikdo nic nezmůže,“ poznamenal Jan Lašek.
Doplnil, že u některých typů útočníků však nepomůže nic jiného než případný trest v podobě vězení. „Jsou to jedinci, kteří už od dětství dělali věci, které byly špatné, a věděli, že přijde trest,“ dodal.
.
ROZHOVOR s Miroslavem Bubeníkem, vedoucím podočky hradecké Adry
1. Kdy jste začali službu pro agresory realizovat a proč jste se k tomuto kroku odhodlali? Je o ni zájem?
Službu práce s násilnou osobou (práce s agresí) jsme zahájili již asi před 4 lety. Vznikla jako potřeba prevence v některých rodinách , kde jsme pracovali s domácím násilím a pomáhali jsme oběti domácího násilí. Tato práce byla vždy v souvislosti s pomocí oběti domácího násilí a neměla svůj konkrétní projekte. V roce 2008 jsme žádali na Ministerstvu vnitra na podporu projektu „Práce s násilnou osobou“, který byl schválen na rok 2009. Od této doby pracujeme s násilnou osobou (s agresí) v konkrétním psychoterapeutickém cíleném programu.
Pro tuto práci jsme se rozhodli, protože v mnoha rodinných systémech, kde se vyskytlo domácí násilí vznikla i velká potřeba pracovat nejen s obětí ale i s násilnou osobou. Tato potřeba byla jak aktuální tak i preventivní. V naší praxi jsme se setkali i s několika případy, kdy naši poradnu navštívili lidé, zejména muži, kteří vyjádřili o pomoc při zvládnutí jejich agrese a nejednalo se o domácí násilí. Dále i potřeba práce s agresí u mladistvých, kteří k nám přicházeli z oddělení sociálně právní ochrany dětí Magistrátu města.
Velký zájem o tuto práci je i ze strany klientů, u kterých je začínající domácí násilí v rodině. Dále nás žádá Probační a mediační služby o resocializační programy tohoto typu. I my sami si myslíme po praktických zkušenostech z naší poradny, že práce s násilnou osobou je velmi potřebná a užitečná, a to nejen jako pomoc pro oběti domácího násilí, ale i pro ostatní sociální vztahy, na které je násilná osoba navázána.
2. Uvědomují si agresoři, že potřebují pomoc a že jejich chování není v pořádku? Jaké je procento těchto uvědomělých osob?
Naše zkušenost ukazuje, že minimálně 50 – 60% násilných osob si v terapeutické práci uvědomuje, že některé vzorce jejich chování (nezvládnutá agrese) nejsou vhodné, komplikují jim život a uvědomují si potřebu změny.
3. Jak je náročné zvládnout pomáhat lidem s agresivními sklony?
V podstatě se dá říct, že tato práce se opírá o stejné nebo podobné terapeutické schéma jako u ostatních problémů, které se v terapii řeší. Snad jediný důležitý rozdíl je v tom, že jsou trochu jinak tvořeny metodiky práce s touto skupinou např. bylo potřeba vytvořit metodiku na ochranu pracovníků poradny. Jinak lze říci, že tato profesionální práce je stejně náročná jako práce s ostatními skupinami. Sledujeme, že někdy je více náročná na aranžmá např. mediačně terapeutická práce s párem, což také vyžaduje i větší časovou zátěž. Delší čas si také vyžádají odborné porady a kolokvia našeho týmu u jednotlivých případů, které jsou někdy zaznamenány na videokameru
4. S čím se u násilných osob setkáváte?
Často se setkáváme s dobrým přijetím naší práce a naši intervence, sekáváme se s ochotou i uznáním a chtěním spolupracovat. Samozřejmě se také setkáváme s projevy hrubého chování a agresivity, kterých jsme někdy svědky i přímo v poradně. Někteří klienti vnímají své nezvládání agrese jako velké trápení a velmi ochotně v terapeutické práci. Pokud práce s násilnou osobou je doporučena soudem nebo některou institucí, pak se někdy setkáváme s menší ochotou spolupráce, ale jsou to jen výjimky.
5. Jakým způsobem se snažíte s agresory pracovat?
Používáme několik různých technik. Mezi ně patří:
1/ Systemická psychoterapie. Práce je prováděna v širším sociálním systému rodiny nebo užším sociálním systému, tedy v manželském nebo obdobném páru, nebo probíhá individuálně pouze s násilnou osobou.
2/ Právní poradenství. Tímto způsobem zvyšujeme právní vědomí v oblasti převážně trestního práva.
3/ Mediačně terapeutická práce. V tomto případě jsou hledána východiska a průchodné cesty pro další komunikaci mezi násilnou osobou a obětí domácího násilí, což je používáno jak v probíhajícím vztahu, tak v porozvodových konfliktech (např. předávání dětí při soudem určeném styku apod.)
Náš tým pro práci s agresí je sestaven z odborníků v oboru psychiatrie, klinické psychologie a psychoterapie a je zaměřen na veškeré účinné postupy v systemické psychoterapii. Pro zájemce o strukturu této odborné práce jsme ochotni osobně informovat.
6. Kolik jste už měli klientů z této kategorie osob za dobu provozování služby?
V roce 2009 bylo do terapeutického programu přijato 35 klientů – násilných osob a pachatelů domácího násilí. Celkem 16 klientů bylo doporučeno k odborné práci ze sociálního odboru Magistrátu města Hradce Králové, 2 klienti z Intervenčního centra Hradec Králové, 2 z Policie České republiky, 4 vyhledali poradnu z vlastní iniciativy, 5 od jiných poskytovatelů sociálních služeb, 5 osob se dostavilo na základě rozsudku opatrovnického soudu, 1 osoba aktivitou probační a mediační služby.
Z hlediska bezpečí klientů a případného střetu zájmů máme toto ošetřeno tím, že pracovník, který pracuje s obětí již nemůže v tomto individuálním případě pracovat s násilnou osobou. Pokud je to tak ,že ve stejném případě je potřeba pracovat i s násilnou osobou , tak s ní pracuje jiný odborník z naší poradny. Rámce této práce jsou vždy oddělené a transparentní. Překrývají se jen v případě přání klientů.