„Miluji staré domy. Pocházím z města bez historie, Havířova, ale za tuhle cenu do toho nepůjdu. To si raději koupím jiný dům. To má smysl pro podnikatele, který objekt zhodnotí a pak ho prodá. My na to nemáme,“ říká.

Jakou byste akceptovala částku?
Nechci lobbovat za nějakou sumu. Doma jsme o tom zatím nediskutovali. Ale mělo by to být tak šest tisíc. Maximálně do deseti tisíc za metr čtvereční. Ty domy byly a často ještě jsou v hrozném stavu. Všichni máme pocit, že už jsme dali velikou zálohu, a teď bychom měli dát jen doplatek. Už jsme investovali dost. Kupovat domy za pětadvacet tisíc za metr je hrozné. Totálně nás to zarazilo a doufám, že k tomu nedojde.

Vážně si myslíte, že ty domy mají tak malou hodnotu? Jde o jednu z nejlepších lokalit ve městě.
Ale takhle to není postavené. Nejsme lidé, kteří teď přišli a uvažují o koupi lukrativních bytů na Velkém náměstí. Nejde udělat tlustou čáru s tím, že teď se začínáme chovat tržně. Všichni, co tam žili ve státních domech, by měli dostat satisfakci. Nikdo už nedokáže spočítat, kolik museli vynaložit peněz na opravy a údržbu. Není to o tom, co to bude stát. Ale lítost z toho, že jsme si mysleli, že se nám to při privatizaci vrátí menší kupní cenou. Žití na starém městě už teď něco stojí. Platíme si drahé garáže, musíme daleko jezdit do obchoďáků…

Mluvíte o špatném stavu domů. Jaké potíže máte s bytem vy?
Bydlím tam dvacet let. Původně to byl podnikový byt Divadla Drak, ve kterém jsem začínala. Je to byt vybudovaný z mezichodby. Navíc je hodně tmavý, světlo tam jde pouze oknem ze dvora. Když jsem přišla, tak padal. Na byťáku mi řekli, že nemají peníze a ať se vystěhuji. Neměli jsme kam jít, a tak jsme to začali dávat do kupy. Byla to hrozná částka. Dodnes stále sanujeme nějaké plísně. Ale jinak tam bydlím ráda, ten byt má pro mě emoční hodnotu. Narodily se mi tam dvě děti.

Kdyby město nechalo cenu na dnešní úrovni, stěhovala byste se jinam? Dokážete si to představit?
Asi ano. Ale hodně by mě to mrzelo. Nedávno jsme měli předávání cen města a několik zastupitelů, včetně primátora Divíška mi říkali, že doufají, že jim neodejdu. Teď mi to připadá docela jako paradox, když mě do toho nutí.

Kam byste odešla? Kde by se vám líbilo?
Mám teď daleko větší podíl práce v Praze. Doteď mi stálo za to tam z Hradce dojíždět. Vždycky jsem chtěla zůstat tady. Potom by to město pro mě ztratilo kouzlo. Doufám, že na to nedojde.


Zasedání zastupitelstva bylo dost bouřlivé. Údajně měli někteří lidé připravená vajíčka a rajčata…
Jsem ráda, že na ně nedošlo. Rozumím tomu, že třeba nějaké paní nevydržely nervy. Ale tohle není prostředí na to, aby se dalo něco reálně řešit. Jsem ráda, že jsem tu byla, i když to bylo dost hektické. Přijela jsem z divadelního zájezdu. Pokud budu mít čas, tak příště dorazím zase.