„Málokdo si uvědomuje, jak je zelinářství energeticky náročné. Běží nám tady nejen linky na zpracování zeleniny, celé léto čerpadla na zavlažování, ale především chlazení skladů,“ říká v hale spolumajitel společnosti Jan Věcek. Kolem rachotí linka, kde dělnice právě balí mrkev a petržel. V pozadí pak hučí klimatizované sklady. „Kořenová zelenina se musí skladovat při teplotě 0,4 stupně. Musíme za sezónu zchladit 25 tisíc tun kořenové zeleniny, což je obrovské množství energie,“ vysvětluje Věcek.

Dnes má největší český pěstitel mrkve ceny elektřiny zafixované do konce roku. Jenže i letošní cena 3 koruny 70 haléřů je třikrát vyšší než loni. „Letos zaplatíme za elektřinu o 10 milionů navíc. To je náš průměrný roční zisk před zdaněním. Letos tak skončíme na nule,“ vypočítává ředitel firmy Radim Pátek a přitom sleduje ceny energie na spotovém trhu. „Udělali jsme si poptávku a všichni vám dají nabídku, ale nezaručí pevnou cenu. Žádnou fixaci už nedostaneme,“ říká zamračeně manažer firmy sídlící v místní části Hradce Piletice.

Firma v ohrožení

Při poslední poptávce v červenci dostal VH Agroprodukt orientační nabídku ceny, která by znamenala další trojnásobné zdražení. „Je to za bezmála třicet let podnikání největší ohrožení naší firmy. Reálně zvažujeme, že bychom s pěstováním zeleniny skončili a přešli například na obilniny, které nejsou tak energeticky náročné,“ mračí se Věcek. Jeho firma má 60 stálých zaměstnanců a dalších 60 zaměstnává sezónně. Celkem hospodaří na 1 200 hektarech půdy. „Techniku na to máme, ale podstatně bychom museli snížit počet zaměstnanců,“ připomíná sociální dopady bezprecedentního kroku Věcek.

S elektřinou rostou i další vstupy. Například dusíkatá hnojiva stojí trojnásobek toho, co stála před vpádem Ruska na Ukrajinu. „Letos bylo tak suché a horké léto, že jsme zavlažovali nejvíc v historii,“ popisuje další rostoucí cifru v nákladech Pátek.

Přitom mrkev teď firma prodává levněji než loni. „Napsal jsem prostřednictvím zelinářské unie otevřený dopis ministrovi zemědělství. Pokud vláda nezasáhne a nezastropuje cenu na úrovni 150 eur za megawatthodinu (3,70 Kč za kWh), nedává naše podnikání smysl. Pokud bychom cenu elektřiny promítli do ceny zeleniny, tak ji nikdo nekoupí. Mrkev by stála v obchodech až 50 korun za kilo,“ dopočítává Věcek.

Co bude dál?

V podobné situaci jsou dnes asi všichni čeští zelináři. „Pro nás je to zásadní problém, jestli vůbec v pěstování zeleniny pokračovat. Zemědělci jsou teď před obrovským rozhodnutím, jestli vůbec připravit pole na příští sezónu. Pěstování obilí je pro nás výrazně jednodušší alternativa. Pěstovat zeleninu je za těchto podmínek ekonomicky neúnosné,“ tvrdí Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, která zastupuje 180 pěstitelů.

„Pokud nám vláda nepomůže, je pro nás situace bezvýchodná. Jsou státy, kde ceny energií nějakým způsobem zastropují, nebo jinak zemědělcům pomáhají,“ připomíná Hanka a dodává, že český trh se zeleninou je velmi konkurenční: „Jsme pod poměrně velkým tlakem řetězců. Nejsme schopní na těch pár subjektů, které ovládají český trh, vyvinout tlak, aby zvýšily výkupní ceny.“

Řada zelinářských firem teď svoji produkci ve velkém prodává pod cenou, protože skladování v chladicích halách se dnes nevyplatí. „Přestože všichni víme, že na jaře bude zeleniny a brambor nedostatek, řada z nás prodává za nízkou cenu. Nejistota s cenou elektřiny nás vede vlastně k iracionálním rozhodnutím, raději hned prodat než počkat, skladovat a postupně prodávat během roku,“ dodává ředitel Zelinářské unie Čech a Moravy.