Málokterý z pacientů má z toho radost.
„Ministr Julínek lže, když říká, že v průměru za léky ročně doplatíme jen 150 korun. Já už teď měsíčně doplácím dva a půl tisíce. A teď to bude ještě víc. Jsou to přitom léky, které brát musím,“ rozčilovala se včera Růžena Bozděchová.

Zdeňka Pilná zase řekla, že bere léky na krevní tlak a ředění krve a tam doplatky nejsou tak hrozné.
Jednatel společnosti Pharmacentrum, která vlastní tři lékárny, Dušan Chlapek tvrdí, že chování ministerstva se nezměnilo. Lékárníci dostali vyhlášku zase na poslední chvíli. „Překvapilo mne, že až nečekaně se zvyšují doplatky u antibiotik. Jsou to léky, s kterými se snad neplýtvá. Například u augmentinu byl dříve doplatek 25 korun, nyní je 85 korun. Sumamed byl bez doplatku, nyní musíte dát 110 korun. Hojně doporučovaný lék na prostatu fokusin byl bez doplatku, nyní se doplácí 370 korun. Podle mne by se také léky na cukrovku neměly zdražovat. Doplatky sice nejsou velké, ale jde o přípravky, které pacient musí přece brát stále,“ popisuje Chlapek.

Spolumajitelka lékárny Tilia na hradecké Benešově třídě Alena Zelená, uvedla, že většina pacientů neprotestuje. „Jen jedna paní po informaci, že místo padesáti korun má doplácet 107 korun, lék odmítla,“ přibližuje.
Nesystémové řešení?

Lékárnice připomněla, že na antibiotikum zinat se nyní musí doplácet 147 korun. „Třeba to přispěje k šetření s léky,“ dodala. Majitel lékárny U Bílého páva v Novém Bydžově Mario Čeladník současnou úhradovou vyhlášku považuje za nesystémové řešení. „Jestli si vedení ministerstva zdravotnictví od toho slibuje, že klesne spotřeba léků, je na omylu. Lidé ty léky potřebují a o tom, jaké mají brát, nerozhodují oni, ale lékaři a možná i farmaceutické firmy. Vše by vyřešil pevný a stálý doplatek na léky, jaký je v Německu,“ tvrdí Čeladník.