1. Jaké lidsky životní komplikace přináší „urychlené vyhoštění“ diplomatů ze země jejich aktuálního působení?

Jistě to není nic příjemného, sbalit si celý svůj život během pár hodin do ranečku a opustit místo, kde jste pár let žil. A určitě je to o to složitější, když se to děje v nějaké vyhrocené situaci, kdy prostředí kolem Vás není zrovna přátelské a vstřícné. Ale diplomacie takové chvilky přináší, každý profesionál s tím musí počítat. Navíc na to máme i speciální přípravu, evakuační plány a podobně, takže by každý v takové situaci měl vědět, co dělat a jak si počínat. Je jistě otázkou, jak se situace bude vyvíjet dál, zda a jak se podaří případně dořešit transport věcí, které se teď sbalit a naložit nepodaří, případně třeba uzavřít účty v bankách atd. Ale co si budeme povídat, tahle situace je dramatická hlavně kvůli tomu poselství, které nese. Atmosféra mezi mými kolegy v Moskvě teď asi není úplně neveselejší a já jim přeju, aby to všechno probíhalo co možná v pohodě

2. Koho kromě vlastních zaměstnanců tento krok zasahuje (děti, manželky, osobní vazby, profesní budoucnost)?

Samozřejmě, že pokud je vyhoštěn diplomat, který je na misi s rodinou, tedy s manželkou a dětmi, tak to znamená, že odjíždí všichni (i s kanárkem v kleci, pokud s nimi na misi žil). Zpřetrhané osobní vazby a přátelství jsou bohužel součástí naší práce tak jako tak, vlastně se pořád s někým novým seznamujete a pak se s ním zase musíte rozloučit, protože vy nebo on/ona zase pokračujete někam jinam. Má to jistě dopad i na děti, které opouští nejen spolužáky a kamarády, ale celou školu a musí se rychle na zbytek roku nějak zařadit do výuky doma. V tom je možná trochu výhodou, že se už tak dlouho učí distančně a dá se tedy možná snáz řešit i tenhle problém. I když považuju za zcela jisté, že ruské školy okamžitě vyloučí ze svých řad děti teď už "nepřátelských" rodin.

Profesně to doufám nikoho z kolegů neohrozí, jejich povinností je být loajální ke své zemi a nikoli k zemi, kam byli vysláni. Vyhoštění jejich loajalitu k Česku jen potvrzuje a já věřím, že naprostá většina z nich postupně najde nové uplatnění v naší diplomacii.

3. Ruský krok vůči českému zastoupení v Moskvě de facto ochromil tamní českou ambasádu, což je v rozporu se sankcemi Prahy vůči Moskvě. Jak by měli odpovědět Češi? Jak mohou v této rovině Češi adekvátně reagovat, přitvrdit?

Tohle mi asi tak úplně nepřísluší hodnotit, předpokládám, že na našem ministerstvu se další kroky už seriózně zvažují. Situaci asi trochu komplikuje, že právě v těchto dnech se nám ministři zahraničí mění jak svatí na orloji, ale nepochybuju o tom, že ministerští úředníci jsou profesionálové na svých místech. Rozhodně ale tahle licitace jak u mariáše ("Vy 18, tak my 20, Vy do 48 hodin, tak mi do 24") bude vyžadovat další reakci z naší strany, což situaci určitě neprospívá a pro mě je tahle reakce Moskvy jen dalším dokladem o tom, že přátelskou či snad dokonce bratrskou zemí pro nás dnes bohužel Rusko opravdu není a zjevně ani nechce být.

4. Postupuje český prezident správně, když jediné jeho dosavadní prohlášení „národu“ obsahově sdělovalo fakticky to, že informace má, ale sjednocujícího či hodnotícího odkazu k této nebezpečné a nechutné kauze se nedotkl a možná to učiní za týden?

Ehm… Prezident republiky mě svým dekretem jmenoval do mé současné funkce a já považuju za svoji profesionální povinnost se vyhnout jakýmkoli veřejným komentářům jeho kroků ještě po těch pár zbývajících týdnů, kdy budu v Kuvajtu i jeho reprezentantem. I já dnes tedy čekám na jeho vyjádření. Zeptejte se mě v létě, prosím…

Martin Dvořák, velvyslanec Česka v Kuvajtu a Kataru, bývalý hradecký primátor  
- 1990 - 1998 primátorem Hradce Králové
- 1994 - 1996 místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky
- 1999 - účast na misi OSN v Kosovu, administrátor měst Istog a Gjakovä, ředitel odboru rozvoje v regionu Peje
- 2003 - expertem Přechodné koaliční správy v Iráku

- od roku 2004 pracuje v českých diplomatických službách:

- od roku 2004 pracuje v českých diplomatických službách:

2004-09 obchodní rada ve Washingtonu

2009 - 2012 ředitel odboru ministerstva zahraničních věcí

2012 - 2017 generální konzul v New Yorku
2017 - velvyslancem České republiky pro Kuvajt a Katar