Cílem expedice Monoxylon je přispět k poznání, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.

„Takto velký člun z kmene na tak dlouhé trase nikdo opakovaně ve více úspěšných expedicích ještě nepoužil. Všichni jsme moře přečkali, známe vlastnosti člunu, posunuli jsme se hodně dopředu," uvedl pro ČTK archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý.

Psali jsme:

Člun z takřka 300 let starého dubu otestovali archeologové v květnu na vlnách vodní nádrže Rozkoš na Náchodsku.
Archeologové ze Všestar zdolali dvoumetrové vlny. Moře brázdí ve vydlabaném dubu

Současné plavidlo je z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Experimentální archeologové plavidlo v loňském roce vydlabali replikami kamenných seker neolitické doby z takřka 300 let starého dubu z Českého Meziříčí na Rychnovsku.

Experimentální archeologové před ostrovem Antimilos:

Expedice podle Tichého přinesla řadu nových poznatků, například údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře. „Modelové předpovědi jsou použitelné pro vytváření představy o prehistorické plavbě, ale experiment zůstává základem pro tyto úvahy. Je to pevný bod a východisko našich úvah. Bude tak možné lépe uvažovat o ’mezolitizaci’ Řecka mořskou cestou,“ řekl archeolog.

Nejnáročnější byla podle něj plavba proti větru na ostrov Amorgos, která trvala 11 hodin, a také úmorné vedro, když málo foukalo na dlouhých úsecích mezi ostrovem Melos a Peloponésem. „Expedice urazila celkovou vzdálenost 500 kilometrů za 100 hodin pádlování s průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině, což je vzhledem k podmínkám úžasné,“ sdělil Tichý.

V zatopených výkopech se objevili chránění obojživelníci, například čolci. Město proto muselo zažádat o povolení výjimky pokračovat na stavbě.
Dokončí se cyklostezka navzdory chráněným čolkům? Hradec čeká na rozhodnutí

Předposlední desetikilometrový úsek expedice absolvovala v úterý, a to z ostrova Spetses do Porta na Peloponésu, a poslední o délce 20 kilometrů ve středu k jeskyni Franchthi u obce Kilada. „Ve středu nás přivítala místní archeoložka a starosta, bylo to hezké ocenění naší cesty,“ sdělil organizátor expedice.

Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Archeologové ho vyzkoušeli několikrát na vodních plochách na východě Čech. V květnu člun archeologové testovali na vlnách vodní nádrže Rozkoš u České Skalice na Náchodsku. Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Výpravu tvořilo 20 pádlařů a kormidelník. Součástí expedice bylo i doprovodné plavidlo.

Součástí experimentu byla i přeprava nákladu, proto byl v plánu trasy ostrov Melos, kde se již kolem roku 8000 před naším letopočtem těžil obsidián, který sloužil k výrobě nástrojů. Podle Tichého rozšíření obsidiánu dokládá rozsah dávné plavby. Obsidián se z ostrova nemůže odvážet, proto náklad simulovali zrovna nepádlující členové posádky.

„Přeprava obsidiánu z Melosu na řeckou pevninu a mezi dnešním Tureckem a ostrovem Melos mohla být velmi náročná. Proto mělo význam hledat možnosti přepravy obsidiánu. Ukázalo se, že překonatelná trasa mezi Melosem a pobřežím Řecka je nejpřísnější cestou jen po malých ostrůvcích,“ vysvětlil Tichý.

Pěstování rozchodníkových koberců je náročné na ruční práci. Na zelených střechách ale už potřebuje minimální údržbu.
VIDEO: Na polích u Hradce Králové rostou koberce rozchodníku pro zelené střechy

Expedice ukázala i na velmi dobrou nákladní kapacitu člunu. „Převezli bychom deset koz nebo jednu tunu obsidiánu se ztrátou rychlosti ani ne jeden kilometr v hodině, což je pozoruhodné a dává nám to nový pohled na možnosti přepravy obsidiánu,“ podotkl archeolog.

Experimentální archeologové také potvrdili, že s využitím přírodních podmínek, tedy vhodného počasí, lze Egejské moře přeplout za 17 dní plavby s pěti přestávkami vynucenými počasím. „Tím se vešel čas expedice do plánované délky,“ dodal Radomír Tichý.

Nejdelší vzdálenost mezi ostrovy, kterou expedice letos na člunu zdolala, byla dlouhá 44 kilometrů a vedla v neděli 9. července z ostrova Velopoula na Spetses. Z Velopouly na Spetses posádka dorazila po necelých osmi hodinách.

Expedice začala v pondělí 19. června na ostrově Samos u pobřeží Turecka, na některých ostrovech nocovala. Posádka by se měla začít vracet do Česka o víkendu, plavidlo příští týden.

Podívejte se, jak archeologové ze Všestar v květnu testovali plavidlo na Rozkoši: