Vyplynulo to z ankety na internetových stránkách vašeho Deníku. Proti se vyslovilo 91 procent čtenářů.

„Džamila Stehlíková asi spadla z jiné planety! Každé dítě je jiné, na některé stačí jen houknout, některé musí dostat přes zadek. Vzorem nám má být Amerika, tam děti netrestají, a tak tam vesele střílejí učitele a spolužáky. Neznají hranice. Pokud' toto tady paní Stehlíková též chce, at' jde dělat učitelku. A podotýkám, nejsem učitel, ale automechanik,“ napsal do diskuze Jičínského deníku například Roman Kovařík.

„Škoda každé rány, která padne vedle,“ přidala se čtenářka Hradeckého deníku s pseudonymem Hedvika.

Džamila nebo Makarenko? Pár facek nebo vlídný trest?

Vy fackujete své děti? …Ale co by na to řekla Džamila Stehlíková! Škoda každé rány, která padne vedle, říkají mnohé Východočešky. Přesto vychovaly zdravé, sebevědomé a nijak traumatizované děti. Tak kde je pravda?

Má facka výchovný efekt? Východočeští odborníci se přou. Jakékoliv tělesné tresty chce po vzoru „vyspělé“ Evropy zakázat ministryně Džamila Stehlíková.

„Když dítě dostane občas přes zadek, to přece patří k výchově,“ řekl ředitel pardubické pedagogicko-psychologické poradny Václav Knoll.

„Je úplně normální, že malé děcko je někdy účelné plácnout přes zadek. Pokud s ním matka stojí u semaforu, svítí červená a dítě se jí chce vysmeknout a vběhnout na silnici, je pohlavek zcela na místě. Přece mu nebude číst pravidla silničního provozu,“ přidal se známý psycholog Jan Lašek z královéhradecké univerzity.

Zákony po česku

V řadě západních zemích podle psychologů sice tělesné tresty dětí nejsou tak rozšířené jako u nás, ale to je věcí kultury, tradice. A nelze uměle přesazovat jiná měřítka výchovy do střední Evropy.

„Tady jsme generace zvyklí na něco jiného. Navíc, kdyby se to upravovalo zákonem, víme, jak jsme zvyklí zákony dodržovat,“ podotkl Knoll.

„Nahrávalo by to také situaci, kdy si nazlobené dítě, kterému rodiče zakázali televizi nebo počítač, bude s nimi vyřizovat účty falešným obviněním, že je bité nebo týrané. Takové případy jsou známé už dnes,“ přisvědčil Lašek.

Facka versus týrání

Naproti tomu šéf svitavské pedagogicko-psychologické poradny Vladimír Hloušek tvrdí, že „facka jako výchovný prostředek nefunguje“. U malých dětí chápe plácnutí přes zadek, ale v žádném případě neakceptuje pohlavek přes hlavu, ten může dítěti ublížit.

„Kolem dvou či tří let dítě ještě nechápe význam slova ne. A pak je žádoucí mu plácnout po zadečku, když opravdu hrozí, že si jinak ublíží,“ dodal.

„Ale pochopitelně je potřeba rozlišovat mezi fackou a týráním, tam je propastný rozdíl,“ dodal Knoll.

Jenže v tom se skrývá možná největší kámen úrazu.

„Postmoderní doba nedokáže rozlišit týrání dětí od výchovného pohlavku. Zato nám stát leze do všeho a s odpuštěním buzeruje slušné rodiny,“ napsal na neviditelnypes.cz publicista Dan Drápal.

Nápad se zákazem trestů navíc přichází v době, kdy děti na školách šikanují nejen slabší žáky, ale už i učitele.

Zmatení pojmů ukázala i včerejší anketa Deníku v ulicích východočeských měs­t.

V Chrudimi 18letá studentka Nilola Hervertová na otázku ohledně tělesných trestů bryskně zareagovala: „Já bych své dítě nikdy nemlátila.“ Když jsme se ale zeptali, zda v životě nedostala jediný pohlavek, otočila. „To ano, pohlavek asi je občas potřeba…“ odvětila.

Ředitelka mateřské školy: Pohlavek je mnohem účinnější

Třebechovice pod Orebem/ Totální nepochopení problému. Tak označila ředitelka třebechovické mateřské školy Dagmar Metzlová návrh ministryně Stehlíkové, která chce zákonem zakázat tělesné tresty. Jak na diskutovaný návrh nahlíží žena, která se téměř den co den ocitá v „jámě lvové“?

Co si o této novince myslíte?

Záleží na tom, jako koho se mě ptáte, zda jako ředitelky mateřské školy, nebo jako matky.

Zkuste to oddělit.

Jako matka jsem zastánkyní razantnější výchovy. Pokud dítě dvakrát neposlechne, je pohlavek naprosto na místě. Někdy jsem i říkala: Škoda rány, která padne vedle. Důvody vidím při své práci. Rodiče často berou své děti jako rovnocenné partnery. A to je špatně. Domlouvají jim, snaží se je přesvědčit. Ale často to má jen jediný efekt. Děti místo toho, aby poslechly, tak pouze diskutují, diskutují a diskutují…

Myslíte si tedy, že domlouvání udělá z potomků jen malé diskutéry?

Kolikrát jsem u nás ve školce viděla děti, jak třeba do matek kopou. Rodič, který jen řekne: Proč do mě kopeš? Nedělej to… nemá příliš šancí v chování svého dítěte něco změnit. V takové situaci je pohlavek nebo plácnutí naprosto na místě.

Takže s navrhovaným zákonem nesouhlasíte?

Ne. Jde o naprosté nepochopení problému. Fyzické týrání dětí, kterému má pravděpodobně tenhle připravovaný zákon zabránit, je přece něco úplně jiného. Výchovný rodičovský pohlavek nebo plácnutí nemá s týráním vůbec nic společného.

Anketa Deníku: Fackovat, či vysvětlovat?

Romana Havlíková
42 let, Chrudim
Škoda každé facky, která padne vedle. Než dvouhodinové debaty, je lepší jeden pohlavek. Určitě víc pomůže.

Pavel Bouška
25 let, Broumov
Aby mi stát mluvil do výchovy, to by se mi teda nelíbilo. Sám jsem tělesné tresty moc nezažil, byl jsem rozmazlované dítě.

Ludmila Špátová
62 let, Chrudim
Už naše babička říkala, že jedna včas a dobře mířená facka je lepší než hodinové kázání. Samozřejmě s mírou a rozumem.

Blanka Vladyková
72 let, Hradec Králové
Někdy pár plesknutí neškodí. Když můj syn začal v 16 letech kouřit, dostal z jedné i z druhé strany a bylo po kouření.

Kamil Dubský

Eva Rothová