Třiatřicetiletá Barbora Škrlová v Norsku změnila svou identitu a vydávala se za 13letého Adama. K tomu jí pomohly doklady skutečného syna Fahrnera Adama. Ten v té době navštěvoval šumperskou speciální školu.

Adam Fahrner trpí lehkou mentální retardací, postižení se projevuje při chůzi a řeči. „Je to usměvavý, pohodový kluk, kultivovaný amá velkou slovní zásobu. Navzdory postižení je na tom velmi dobře, což je zásluha jeho rodičů. Věnujímuvelkou péči, táhnou ho výš a také se školou velmi dobře spolupracují. Máme s nimi ty nejlepší zkušenosti,“ řekla učitelka Marcela Pudilová.

 

Barbora Škrlová po návratu z Norska.

 

Má tři potomky

Adamova maminka vedla ve škole půl roku loutkovou terapii a věnuje se aromaterapii, tedy oboru, který se zabývá vůněmi ovlivňujícími psychiku člověka. Martin Fahrner, který sehrál roli otce třináctiletého Adama alias Barbory Škrlové, žije v Osikově, místní části Bratrušova na Šumpersku. Martin Fahrner s manželkou Helenou mají tři děti. Kromě třináctiletého Adama, dvanáctiletého hocha a dceru, která navštěvuje první třídu.

Rodinu místní vnímali jako bezproblémovou. „Jsem z toho překvapený, Fahrnerovy jsem znal. Martin Farhner se také občas zastavil na obecním úřadě, když něco potřeboval, spravovali totiž domek. Působil na mě jako klidný a rozvážný člověk, rodina byla bezproblémová. Někdy pan Fahrner měl s sebou i Adama, vždy se k němu choval velmi pěkně,“ míní starosta Bratrušova Jiří Matýs.

Podle něj je těžké věřit tomu, že by Fahrnerovi své děti týrali, i když patrně patřili ke stejné sektě jako sestry Mauerovy. „O sektě jsem v obci nic neslyšel,“ dodal starosta. Také ředitelka bratrušovské základní školy Dagmar Pěničková potvrdila, že Fahrnerovi se školou dobře spolupracovali a zúčastňovali se jejích akcí.

Helena Fahrnerová se s oběma dětmi z Norska vrátila v polovině října, nejmladší dcera opět začala navštěvovat školu. O rodinu se přesto začala před několika měsíci zajímat policie i sociální pracovníci. Po odstartování kuřimské kauzy v květnu minulého roku totiž Fahrnerovi na dva týdny zmizeli. Děti ve škole omluvili pouze telefonicky.

Trpí kvůli médiím

Fahrnerovi dosud nebylo sděleno žádné obvinění. Potvrdila to brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková. „Fahrnera nevyšetřujeme, zajímá nás jen Barbora Škrlová,“ řekla.

Šumperští policisté však začali rodinu Fahrnerových prověřovat. „Brněnští kolegové nás požádali o prověření možné trestné činnosti v rodině Fahrnerových. Více informací nesdělíme s ohledem na záležitosti mladistvých,“ sdělil šéf šumperských kriminalistů Milan Pospíšek.

Jak dodal, rodina Fahrnerových čelí obrovskému mediálnímu tlaku, což se nepříznivě odráží na špatném psychickém stavu dětí.

Martin Fahrner, za jehož syna Adama se v Norsku vydávala hledaná Barbora Škrlová, měl vedle pardubického divadla, kde působil jako dramaturg, vazby i na divadlo v Šumperku. Před pěti lety tady měl možnost působit jako externí dramaturg. „Měl zájem o hru Pokrevní bratři. Byl byl zaměřen na moderní avantgardu,“ uvedl bývalý ředitel Divadla Šumperk Oldřich Svozil. „Byl vstřícný, působil velice příjemným a klidným dojmem.“ Ze spolupráce ale nakonec sešlo, protože pak se už neozval.

Tajemný muž, umělec, nebo sektář?

Narodil se 18. března 1964 v Jablonci n. Nisou. Po gymnáziu v Náchodě studoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem, později dramaturgii na pražské DAMU. Působil jako dramaturg v divadlech v Jihlavě, Pardubicích a Brně. Kromě prózy píše i divadelní hry a písňové texty. Aby uživil rodinu, pracoval také jako topič, vyráběl keramiku, byl průvodcem ve Vysokých Tatrách a učil.

Spolu s Petrem Ulrychem napsal divadelní hry Legenda (1994) a Kouzelné střevíčky (2000), přeložil Měsíční běs Richarda Kalinoského a Pokrevní bratry Willyho Russella. První knihu Pohádky pro veliké děti (1994) odvysílala ČT. Druhá kniha Steiner aneb Co jsme dělali (2001) se za rok dočkala nového vydání a úspěchu u čtenářů i kritiky a zazněla v rozhlase.

Fahrner je často srovnáván se spisovatelem Otou Pavlem. Martin Fahrner žil se svou ženou Helenou a třemi dětmi na statku v Osikově nedaleko Šumperka. S Helenou Ch., jejíž rodiče se v 70. letech přestěhovali na Šumpersko, se seznámil v divadelním prostředí. Helena vystudovala muzikálové herectví na JAMU v Brně.

Když spolu čekali první dítě a Helena byla ve vysokém stupni těhotenství, havarovali v automobilu. Helena krátce na to porodila syna Adama, který i kvůli havárii přišel na svět s handicapem. O rok později se manželům narodil druhý syn. Po dalších asi šesti letech se Martinovi a Heleně narodila dcera. „Dnes má Adam třináct let a nevěřím tomu, co se říká v médiích, že jej otec týral,“ uvedl zdroj blízký k šumperské rodině Ch.. „S Martinem jsme se znali velice dobře.

V Osikově nedaleko Šumperka žil se svou ženou přibližně dvanáct let. Přistěhovali se sem, když byl Adam hodně malý. Měl potíže s dýcháním a tak manželé do podhůří Jeseníků přišli z východních Čech za lepším vzduchem. Rodiče Heleny zde měli chalupu – bývalý statek – který si Fahrnerovi upravilii, aby zde mohli bydlet,“ vypráví další zdroj, který rodinu Ch. a její životní peripetie dobře zná.

„S Helenou a jejím manželem jsme se setkávali. Údajně měl léčitelské schopnosti, ale nějak jsme mu nedokázali přijít na chuť. Rodinu Ch. jsme měli velice rádi. Hodně si za totality vytrpěla. Martin sem příliš nezapadal. Když pracoval v divadle, bývala Helena s dětmi sama. Nemohu ale uvěřit, že by mohl být členem nějaké sekty a podílet se na týrání dětí,“ dodal zdroj. Fahrnerův otec byl známým fotbalovým útočníkem. V knize Steiner aneb Co jsme dělali Fahrner pomocí drobných životních epizod popisuje zklamání otce ze syna, který nesplnil jeho sen být profihráčem jako on.