Odborně a tak trochu vznešeně se jeho práci říká biologická ochrana lesů, luk a polí. „Kulturní lesy jsou dnes ve velmi dobré kondici. To je ale problém pro ptáky, kteří potřebuje k hnízdění dutiny. Ty jsou ale v oslabených stromech a takových je dnes minimum. Právě proto pomáháme ptákům tím, že v lesích rozvěšujeme budky,“ vysvětluje usměvavý šedesátník.

Od jara do zimy obchází les s žebříkem na rameni. Celkem se stará o 6 tisíc budek pro zpěvné ptáky a dva a půl tisíce pro pro sovy a poštolky.

Lokality objíždí v kombíku s dvěma žebříky na střeše. Auto má plné budek a nářadí. Vždy obejde budky v okruhu stovek metrů, žebřík dá na střechu a kousek popojede. Denně nachodí deset až patnáct kilometrů. „Je to tak trochu sport. Celý den jsem na nohou, do některých budek musím opakovaně, takže denně našplhám stovky metrů.“

Vážná dopravní nehoda u Trotiny uzavřela silnici na 2 hodiny
FOTO: Čelní střet u Trotiny uzavřel státovku u Jaroměře, pět zraněných

Zná i případ, kdy dravec srazil jeho kolegu z žebříku. Sám už několikrát spadl. „Je to docela náročné a někdy to může být i nebezpečné. V době hnízdění ptáci brání hnízdo hodně agresivně, když na vás nalétne dravec, je to jak rána kladivem,“ zamýšlí se muž v pracovní kombinéze.

Teď na podzim budky kontroluje a čistí třeba u Hradce Králové tak, aby byly připravené na příští sezónu. Podle hnízda, zbytků skořápek, potravy, nebo ztracených pírek pozná, jaký druh budku využil. Vše zapisuje a v zimě, kdy do terénu nevyráží, se pak věnuje analýze dat o využití budek.

Práce budkaře je krásná, může ale být i nebezpečnáPráce budkaře je krásná, může ale být i nebezpečnáZdroj: Deník/Jiří Fremuth

Sezona mu pak začíná opět brzy na jaře. „Podle počtu vajec můžeme odhadnout, kde se hmyz přemnožuje. Když je ho hodně, mají až 12 vajíček,“ vysvětluje ornitolog.

Malé druhy pěvců sežerou denně tolik hmyzu, kolik sami váží. „Například koňadra až 12 gramů. Když si pak vezmeme, že kolik mají mláďat a každá sýkora sežere ročně 4 kilogramy hmyzu a na těch porostech je to znát, tam pak nedochází k problémům s přemnožením hmyzu,“ popisuje princip biologické ochrany Miroslav Dusík.

Provizorní most pro účely stavby nové lávky u Aldisu už stojí.
FOTOGALERIE: Montáž lávky u Aldisu začne po Novém roce

Budky objíždí v Orlických horách, Krkonoších, na Šumavě nebo v Jizerských horách. Pracuje pro ochránce přírody, města, ale třeba i pro zemědělce. V lesích u Hradce Králové se stará o síť budek nejčastěji pro zmíněné sýkory koňadry, modřinky, uhelníčky, parukářky, babky a sýkory lužní. Ptáci často hnízdí vedle sebe. „Každý druh loví v jiném místě porostu. Třeba modřinka sbírá hmyz na koncích větviček a listech, koňadra pak na silnějších větvích. Vlastně si jednotlivé druhy nekonkurují a ošetřují celý les,“ vysvětluje Miroslav Dusík.

Budky někdy využívají i sršni, nebo vosy. Pro řadu lidí nepříjemný hmyz má ale v ekosystému své místo. „Rozvinutý roj dokáže ročně posbírat tolik hmyzu jako rodina sýkor. Jsme rádi, že v těch budkách jsou. Do lesa prostě patří,“ usmívá se Miroslav Dusík.

Výpadovka z Hradce Králové na Pardubice se opět uvolní. Protihlukové stěny jsou hotové.
Hradec dostane vánoční dárek: Dvě nové dálnice, hlukové stěny a opravené silnice

Pro dravce dělá budky z plastových pětilitrových barelů. Věší je na loukách a polích. Místo klasického kruhového otvoru je z jedné strany „budka“ prakticky celá otevřená. „Rodina poštolek obhospodaří 100 hektarů, ale v některých případech může lovit i 5 km od hnízda. Dravci vidí jinak než my, vidí žlutě moč hlodavců na myších cestičkách, a tak poznají, kde jsou a může je efektivně lovit.“

Miroslav Dusík věří, že šetrné zemědělství včetně biologické ochrany může ptačí populaci opět rozvinout. Sbírá proto data pro výzkum ptáků a jejich roli v ekosystému. Právě v osvíceném hospodaření vidí šanci nejen pro ptáky a také pro lidstvo: „Jestliže chceme přežít, být zdraví, mít zdravé děti, tak se musíme vrátit zpátky a jednat tak, abychom přírodu a tím i sami sebe nepoškozovali,“ doufá ornitolog budkař Miroslav Dusík.