Minulý týden jsme zveřejnili zprávu o bývalém převýšovském starostovi, který si na popud kontrolní komise prošel policejním vyšetřováním, jež nakonec dopadlo v jeho prospěch. Ať už za obviněním stálo cokoliv – osobní vztahy nebo závist, trocha špíny už na tom člověku zůstane, i když nic špatného neprovedl. A tak je to vždycky.

Ptáte se například na nového spolupracovníka a dozvíte se, že se o něm říká, že je líný, neschopný, tak jak si ho zaškatulkujete? Málokdo se dokáže od podobných pomluv oprostit a udělat si obrázek sám. Pak už svého nového kolegu prostě pozorujete a při sebemenším prohřešku si řeknete, no jo, je to tak, moc pracovitý není, a může se snažit, jak chce.

Právě tak na veřejně činné osobě plivanec prostě zůstane, i když ji očistí policie a třeba i média. Vždycky, když se o ní bude mluvit, tak si řeknete, aha, to je ten, co údajně rozkradl obecní kasu, zpronevěřil miliony a já nevím, co ještě. Pravda, policie nic nezjistila, ale… na každém šprochu pravdy trochu. A tak je to se vším, pomluva je silná a přitom je tak snadné ji vypustit, šíří se rychlostí světla a její stopa se těžko smazává.