Malba sprejem je široká zhruba pět metrů a vysoká přes dva a půl metru. „Tento motiv jsem měl vymyšlený už poměrně dlouho, u té řeky mi to přišlo celkem vhodné. Místo bylo zřejmé, protože to je asi jediná plocha, kde se dá v Hradci malovat. Přijde mi to tam pěkné, protože se na to ze soutoku hezky dívá,“ vysvětluje autor malby Plavání, který používá umělecké jméno JW17 a své pravé jméno si chce nechat pro sebe. Narodil se v Hradci Králové a 25 let tam žil, než se přestěhoval do Prahy.

Malba ženy plavající na zádech se na mostu objevila bez vědomí ŘSD. „Graffiti na našich mostech vznikají téměř vždy bez povolení. Tento jev se vyskytuje tak často, že ho téměř není možné řešit. Vzniklý stav nepovažujeme za závadu,“ uvádí na dotaz Deníku mluvčí ŘSD na východě Čech Petra Drkulová.

Ilustrační foto. Kdo by mohl podat jakoukoliv informaci vedoucí k objasnění případu, ať zavolá na linku 158.
Kdo nasprejoval svastiky na auto v Hradci? Policie prosí o pomoc veřejnost

Autor poukazuje na fakt, že most je z velké části pomalovaný a není ani v moc dobrém stavu. Ostatně přímo z jeho díla čouhá z betonu kus ocelové armatury. „Nezkoumal jsem to, ale vzhledem k tomu, že se tam neustále objevují nové věci, a že to tam nějakým způsobem funguje, tak si myslím, že tam je nějaká tichá dohoda,“ dodává autor díla.

Snad každý kolemjdoucí si ženu s výrazným poprsím prohlédne. „Je to nádherné umělecké dílo, ten člověk si s tím evidentně dal práci. Mám ráda zobrazení krásného ženského těla, každopádně mě to nijak neuráží,“ prohlíží si malbu mladá žena, která přes most chodí do práce.

A obraz se líbí i staršímu páru, který je tady na procházce. „Nemá to chybu, zapadá to tady do kontextu,“ zkoumá poslední ozdobu mostu senior. „Akorát jsem konstatovala, že ta prsa nejsou přírodní,“ dodává se smíchem jeho partnerka.

Policie. Ilustrační foto.
Mladé sprejery, kteří "zkrášlovali" mostní konstrukci na D11, dopadli policisté

Opačný názor má ředitel hradecké Galerie moderního umění František Zachoval. „Je neoddiskutovatelné, že přístup k veřejnému prostoru je právem každého občana a každý občan má svou vlastní stupnici estetického hodnocení, kterou nikomu nelze upírat,“ říká.

Výtvarně považuje kvalitu díla za velmi nízkou. „Technická zručnost a realismus se totiž automaticky nerovnají kvalitě,“ myslí si Zachoval, který nekompromisně přirovnává malbu ke kýčovitým výjevům prodávaným na tržnicích. „Sporný je zejména myšlenkový obsah malby. Může se nám zdánlivě jevit, že v tomto případě jde o oslavu ženy a její krásy, ale zde bohužel jde spíše o hrubý projev sexismu,“ dodává.

František Zachoval také připomíná, že most i malba jsou v městské památkové zóně, tedy v urbanistickém prostředí s výjimečnou architektonickou kvalitou. „Svobodný projev by tady měl být usměrněn tak, aby tato hodnota zůstala zachována,“ uvádí.

Lávka u Aldisu v Hradci Králové se otevřela ve čtvrtek 2. března a hodně se o ní mluví. Co ale víte o dalších hradeckých lávkách a mostech?
KVÍZ: Klapák a Kameňák. Otestujte své znalosti o hradeckých mostech a lávkách

Opatrně hodnotí dílo primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová. „Existuje celá řada hodnotných uměleckých děl, která si najdou své fanoušky. Ale ne veškeré umění je vhodné do jakéhokoli veřejného prostoru,“ konstatuje.

Malbu naopak oceňuje náměstkyně hradecké primátorky pro kulturu Ilona Dvořáková. „Je to dvousečná záležitost. Je to něčí majetek a nevím, jak bude majitel spokojený s tím, že tam má podobnou záležitost. Na druhou stranu je to velice pěkně udělané. Na rozdíl od řady příšerných kreseb, kde si sprejeři zkouší různé klikyháky, tohle dává smyl,“ popisuje.

Hradecká politička současně nezapomíná zdůraznit, že graffiti jsou často spíš vandalizmem. „Městu ale chybí prostor, kde by se mohli podobní umělci realizovat. Určitě je to téma k zamyšlení a budeme se mu věnovat. Podobně je to se streetovým uměním v New Yorku, Kodani a dalších městech,“ dodává Dvořáková.