V Chlumci nad Cidlinou například před dvěma měsíci poškodili dva nezletilí žáci základní školy sousoší andělů na místní Zubatovské kapli. Obličeje jim pomalovali modrou barvou. „Na opravu teď čekáme. Podle pojišťovny bude stát řádově desítky tisíc korun,“ uvádí chlumecký starosta Miroslav Uchytil. „S těmito lumpíky u nás máme také problémy. Momentálně opravujeme radnici a chceme ji mít proti sprejerům odolnou. Preventivně jsme použili ochranný nátěr na fasádu,“ dodává Miroslav Uchytil.

Podle něho by tresty za tyto delikty měly být vyšší.

Starostové Třebechovic a Nového Bydžova se shodují, že problémy se sprejery nejsou v jejich městech nijak zásadní.

„Nedávno sice prošla rekonstrukcí ulička vedoucí z náměstí, ale její stav si stejně opravu vyžadoval, takže graffiti nebylo tím hlavním důvodem. Teď je tu instalovaná mříž a průchod je osvětlen,“ říká starosta Třebechovic Jiří Němec.

Podle novobydžovského starosty Pavla Loudy v centru města možná nějaké posprejované místo existuje, ale je to výjimka. „Úředně vyhrazenou plochu nemáme, ale třeba na betonovém ohrazení fotbalového stadionu to nevadí, a neděláme z toho trestnou činnost. Zhruba jednou za čtyři roky se to přemaluje, stojí to řádově desítky tisíc. Využijeme přitom i veřejně prospěšných prací,“ říká Pavel Louda.

Před sprejery se třesou i fasády budov v Hradci. Právě Hradec je však jedním z mála měst, které v minulosti vyšlo sprejerům vstříc. Rada města například loni schválila využití betonového oplocení kolem letiště pro legální graffiti zónu a podpořila též konání akce Graffiti Street Jam.

ANKETA: CO SI MLADÍ MYSLÍ O GRAFFITi?

Marek Žáček, 17 let
Ke graffiti mám kladný vztah, avšak je rozdíl mezi kusem s nějakou hodnotou, ať už významovou nebo uměleckou, a mezi prostoduchým tagováním.

Eva Doležalová, 18 let
Nevadí mi. Někdy může být považováno za určitý projev moderního umění. Je ovšem otázka, kde je hranice mezi umělcem a vandalem.

Tomáš Kvasnička, 18 let
Malování graffitů je určitým stylem života. Malby na veřejných budovách mi však vadí. Nehodí se tam, ničí a zároveň snižují hodnotu naší kultury.

Jan Šlechta, 20 let
Jsou hezké na pohled, ale ne na vlacích či autobusech. Rozhodně jsem pro místa, kde se sprejeři mohou vyžít. Znám i pár lidí, co to umějí.

Lukáš Holeček (lh)

Graffiti vzniklo v USA v průběhu šedesátých let. Název pochází z řeckého grafein – psát. Dokud sprejeři zkrášlovali staré New Yorské domy, byli tolerováni. Jakmile však začali „zkrášlovat“ soupravy New Yorského metra, začalo být graffiti potíráno. V posledních patnácti letech se stalo celosvětovým sociálním a politickým problémem, což vedlo např. v Berlíně k takovému opatření, že spreje byly prodávány toliko plnoletým.

V prostorách Magistrátu města Hradec Králové se koná neobvyklá výstava

(Tisková zpráva občanského sdružení. Redakčně neupraveno.)

Výtvarná díla tzv. „piece“ z nedávné veřejné akce GRAFFITI STREET JAM instalovali terénní pracovníci z občanského sdružení PROSTOR PRO přímo v chodbách Magistrátu města Hradec Králové. „Na GRAFFITI STREET JAM seznamujeme veřejnost a oslovujeme mladé lidi s činností a posláním terénních pracovníků. Každý měl možnost vyzkoušet si graffiti na legálních plochách – na sololitových deskách. Rozhodli jsme se z hotových děl vytvořit putovní výstavu a informovat veřejnost o naší činnosti“, seznámil nás s výstavou Robert Valnoha, terénní pracovník projektu STREET. Výstava začala na podzim světelnou vernisáží za doprovodu hudebních gramofonů v sídle neziskové organizace PROSTOR PRO.

Obrazy rozzáří chodby Magistrátu až do 25. března.

Výstava je doplněna zajímavými informacemi. „Chceme informovat veřejnost, návštěvníky úřadu, úředníky a zástupce města o poslání projektu STREET i o akci GRAFFITI STREET JAM. Máme velké plány. Můžeme např. městu pomoci s problémem graffiti na budovách. Město vynakládá velké finanční prostředky na čištění městských staveb. Pokud se město rozhodne podporovat projekt STREET, může přispět na prevenci tohoto problému a ušetří nemalé peníze. Terénní pracovníci se chtějí mimo jiné zaměřit na práci s graffiti kulturou. Již nyní jsme ve spojení se skupinou mladých lidí, která chce graffiti zviditelnit na úrovni legálních ploch ve městě“, dodává David Petr, vedoucí organizace PROSTOR PRO. Po skončení výstavy na městě si některá díla najdou své pevné místo v chodbách neziskové organizace PROSTOR PRO.

„Díla z dalších ročníků budeme také vystavovat na vybraných školách. Každou putovní výstavu tradičně zahájíme vernisáží a poté ji vyšleme do světa. Žákům škol chceme ukázat, že graffiti je specifickou formou základní lidské potřeby, kterou je seberealizace. U velkého množství těchto výtvorů lze mluvit o umění a ne o vandalismu a zničených budovách – tak jak je v dnešní době graffiti ve městech vnímáno “, sdělila Katka Lajbnerová, terénní pracovnice projektu STREET. Nespecifický streetwork STREET je od roku 2005 projektem občanského sdružení PROSTOR PRO. Posláním projektu je poskytovat mladým lidem sociální a volnočasové služby, které jim terénní pracovníci (streetworkeři) nabízí přímo na ulici. Pro rok 2008 tento projekt zatím podpořily: POMOZTE DĚTEM a MPSV. Více informací na www.prostorpro.cz.