Aktivisté z hnutí Greenpeace včera dopoledne protestovali proti projektu americké společnosti Mosanto, která testuje na poli partnerské firmy Zkušební stanice Nechanice geneticky modifikovanou kukuřici.

„Upozorňujeme na riziko, které geneticky modifikovaná kukuřice NK 603 přináší pro zdraví lidí i zvířat a také na riziko kontaminace,“ sdělila Magdalena Klimovičová, konzultantka v oblasti geneticky modifikovaných potravin hnutí Greenpeace.

Jan Čáp z nechanické firmy tyto úvahy odmítá a poznamenal, že aktivisté nebyli vůbec na správném místě.

„Pole máme řádně označené, ale nachází se o 800 metrů dál,“ poznamenává Čáp a nepřipouští ani možnou kontaminaci. „Na závěr bude kukuřice zlikvidována a osev z výtrusů nehrozí. Kolem máme vyseto ochranné pásmo.“

O akci nevěděla společnost Mosanto ani partnerská firma. „Projekt máme řádně schválen i Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,“ dodává Miluše Kusendová ze společnosti Mosanto. (sir)

Greenpeace protestovali proti pěstování upravené kukuřice

Aktivisté ekologické organizace Greenpeace dnes dopoledne na poli Zkušební stanice Nechanice na Hradecku protestovali proti pokusnému pěstování geneticky modifikované kukuřice. Grenpeace tvrdí, že zde pěstovaná kukuřice NK 603 americké firmy Monsanto představuje riziko pro zdraví zvířat a lidí. Zkušební stanice jakékoliv ohrožení životního prostředí pěstováním této kukuřice odmítla.

Zhruba desítka aktivistů se na okraji několikahektarového pole s kukuřicí převlékla do ochranných oděvů s rouškami přes obličej a natáhla kolem části porostu pásku. Před páskou pak stáli s transparenty s nápisy "Nebezpečné! Pozor GMO! Genetický experiment." Akce se konala bez incidentů. Podle Petra Horníka ze Zkušební stanice se však protest odehrál na poli, kde geneticky upravená kukuřice není.

Kukuřici NK 603, která je odolná vůči přípravku na hubení plevelů Roundup, stanice podle Horníka pěstuje na jiném poli. Odmítl, že by pokusně pěstovaná kukuřice zanechala na okolí či lidech jakékoliv následky. "Zrno bude po sklizni zlikvidováno. Zelená hmota bude zaorána," řekl s Horník tím, že pro pokus má stanice všechna potřebná povolení a kladná vyjádření od ministerstev životního prostředí a zemědělství.

Kukuřice NK 603 je zatím povolena k dovozu do Evropské unie jako potravina a jako krmivo. Letos na jaře byly zahájeny polní pokusy v ČR, vedle Nechanic ještě na dalších čtyřech místech v Česku. "Během tříletého pokusu se bude ověřovat, zda by se tento toxický výrobek mohl u nás pěstovat. Kromě rizik to však spotřebiteli nic nepřinese," řekla Magdalena Klimovičová z Geenpeace.

Podle ní hrozí kontaminace sousedních polí pylem z kukuřice přesto, že kolem ní je zaseta běžná kukuřice, která bude také zlikvidována. Testy na potkanech podle Klimovičové prokázaly, že kukuřice NK 603 působí toxicky na vnitřní orgány zvířat, které jsou kukuřicí krmeny.

Podle Horníka by mohlo pěstování modifikované kukuřice snížit náklady na chemické ošetřování porostů a zároveň přinést menší zatížení životního prostředí. Při použití jednoho postřiku přípravkem Roundup by totiž podle něj odpadlo dosavadní složité a několikanásobné ošetřování polí proti plevelům jinými přípravky.

Mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová ČTK řekla, že k obavám z negativních vlivů z pěstování upravených plodin není důvod. "Dosavadní zkušenosti z pěstování modifikovaných plodin ukazují, že mají řadu předností. Například se na ně používá méně klasických postřiků a dosahuje se u nich vyšších výnosů," řekla.

V Česku se zatím pěstuje pro krmné účely geneticky upravená kukuřice NON 810, která je odolná proti zavíječi. Loni jí bylo oseto asi 1290 hektarů z celkem asi 80.000 hektarů všech druhů kukuřice. "Letos odhadujeme, že byla zaseta na 5000 až 6000 hektarech," řekla Králová. Z dalších plodin se v Česku ještě mohou zkušebně pěstovat geneticky upravený len a brambory. V minulosti se pokusně zkoušela pěstovat upravená řepka a slivoň s odolností proti chorobě šarka.

Evropská unie v roce 2004 formálně ukončila moratorium na povolování nových geneticky modifikovaných plodin (GMO) z roku 1998, vlády jednotlivých zemí se k nim ale stavějí rozdílně. Zákaz uplatňuje Rakousko, Řecko nebo Polsko, naopak téměř vždy jsou pro nové produkty Velká Británie, Finsko nebo Nizozemsko. Velká část Evropanů je podle průzkumů naladěna vůči GMO odmítavě. Greenpeace požaduje jejich zákaz. Upravené plodiny se začaly pěstovat kvůli své zvýšené odolnosti vůči škůdcům a plevelu.

Zdeněk Rychtera

 

Foto na straně: DENÍK/David Taneček