Konec zneužívání příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tímto heslem hájila vláda reformu, jež vstoupila v platnost s letošním prvním lednem.

„Novela zákona snižuje maximální poskytované částky, a to zejména u osob s těžším zdravotním postižením, ale hlavně zavádí účelové využití dotace přímo na mzdy hendikepovaných lidí,“ vysvětluje Martin Horák, ředitel Úřadu práce v Hradci Králové.

Poskytovatelé práce pro větší počet osob zdravotně postižených tak zaznamenali citelný pokles svých příjmů. close zoom_in

„Je asi pravda, že celý systém finanční pomoci mohl být některými firmami využíván k jiným účelům, než být měl. Je však smutné, že v rámci pokusu o nápravu byly všechny společnosti hozeny do jednoho pytle. Ty, které zdravotně hendikepované skutečně zaměstnávaly, dnes na reformu doplácejí,“ zhodnotil situaci Luděk Panenka, ředitel společnosti DOSIO, která poskytuje osobní asistenci a poradenství zdravotně znevýhodněným i širší veřejnosti.
Udržet pracovní místa právě pro zdravotně postižené je prý za stávajících podmínek obtížné.

„Nám se to zatím daří díky podpoře úřadu práce, hradeckého magistrátu a kraje. Nyní u nás pracuje osm lidí, z nichž sedm je nějak hendikepovaných,“ dodal Panenka.

Největší firmou na Hradecku zaměstnávající osoby se zdravotními omezeními je Propagační podnik.

Jeho jednatel Vítězslav Elišák také přiznal, že snížení přípěvků se na fungování společnosti projevilo.

„Zaměstnáváme několik desítek lidí a rozhodně bych je nerad propouštěl. Prozatím o tom neuvažuji, i když nám dotace poklesly o padesát procent,“ uvedl.
Bez uplatnění je v současné době v evidenci Úřadu práce v Hradci Králové asi 760 hendikepovaných, což je asi o 150 méně než před rokem.
„Počet nezaměstnaných zdravotně postižených dlouhodobě klesá, ačkoliv mnohem pomaleji, než je tomu u ostatních skupin. Na hodnocení dopadů celé reformy je ještě příliš brzy. Zatím víme jen to, že skutečně došlo k úspoře vyplácených částek, k masivnímu propouštění naštěstí nedošlo,“ řekl ředitel Horák.

Je tedy více než zřejmé, že poskytovatelé práce pro hendikepované mají na Hradecku skutečný zájem si své zaměstnance ponechat, ačkoliv se jim podmínky značně ztížily.

Sehnat nové pracovní místo by podle odborníků bylo pro tyto lidi velmi těžké. Mnoho podniků má totiž z jejich zaměstnávání neoprávněné obavy.
„Tyto osoby přitom mají určitý potenciál a dovedou odevzdat velký kus práce. Nad to se domnívám, že je lepší podporovat jejich uplatnění na pracovním trhu, než je nechat sedět doma nebo v ústavech, a hradit tak další náklady s tím spojené,“ prohlásil Luděk Panenka.

Jitka Jelínková

close zoom_in Zdravotně postižení: Reforma trefila úplně vedle

ŠÁRKA ŠKAPIKOVÁ

Praha/ Od Nového roku se snížily příspěvky na handicapované zaměstnance. Zaměstnavatel za člověka se zdravotním postižením dostane až o několik tisíc méně. O práci proto přišly stovky postižených.

„Firem, které v naší republice zaměstnávají lidi se zdravotním postižením je asi tisícovka. Propuštěných zaměstnanců budou řádově stovky,“ potvrdil data Deníku Karel Rychtář, místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP).

Na reformě tratí především těžce postižení lidé. Na ně se příspěvek totiž snížil nejvíce. Rozdíl činí až několik tisíc korun. „Reforma vlastně přinesla jen jednu jedinou věc. Snížila vyšší sazbu příspěvku z třinácti na devět tisíc,“ uvedl Karel Rychtář.

Mnoho zaměstnavatelů teď dostává od státu nedostatečné příspěvky a musí zaměstnance propouštět. „Problém této reformy je, že nejde do podstaty věci. Řeší jen ekonomické aspekty. Ani po jejím zavedení není v Česku stále volný trh pro zaměstnance se zdravotním postižením,“ vysvětlil Karel Rychtář.

Řada firem tak kvůli reformě rovněž zeslabila svůj ekonomický rozvoj, nedostatečné příspěvky mají za následek snižování výplat všech zaměstnanců ve firmě. Před reformou i po ní si však mnoho zaměstnavatelů našlo cestu, jak zákon obejít.

„Modelový příklad, jak lze nyní reformu obejít, je třeba ten, že firma podepíše smlouvu s postiženým a za práci mu zaplatí devět tisíc korun. Postižený zaměstnanec ale zároveň ve smlouvě podepíše, že firmě pět tisíc z této částky vrátí. Třeba za údajné zapůjčení nářadí a podobně,“ popsal jednu z variant Karel Rychtář.