Královéhradecký kraj bude mít svého ministra. Ve středu po půlnoci se budoucí vládní koalice dohodla na novém složení. A vzápětí přišla Deníku textová zpráva: „Dle dohody K9 bude MUDr. Heger ministr zdravotnictví.“ Podepsán Zdeněk Harapát, předseda TOP 09 Královéhra­deckého kraje, jejíž kandidáty Leoš Heger úspěšně vedl v květnových parlamentních volbách.
Jednání K9 začalo v úterý vpodvečer. Trvalo sedm hodin. Složení budoucí vlády se již nejspíše nebude měnit.

Leoš Heger ve středu dopoledne ještě pracoval na rentgenologickém oddělení fakultní nemocnice. Odpoledne odjel na jednání do Prahy. Rozhovor pro Deník i přes nabitý program neodmítl.

První otázka se týkala jeho pocitů, když se o jmenování dozvěděl. „Informaci jsem dostal asi ve dvě v noci. A po pravdě řečeno, ještě teď mám trochu pocit, jestli se mi to nezdálo,“ řekl s úsměvem v hlase příští ministr. Další otázky už směřovaly k jeho budoucí práci.

Nejcitlivější téma – zdravotnocké poplatky. Budou zachovány? V jaké výši, změní se systém úhrady?
Regulační poplatky ve zdravotnictví bude téma, o kterém bude muset jednat celé zastoupení K9. Já osobně se domnívám, že se úhradový systém už zažil a že třicetikorunový poplatek není tak velká částka, aby byla pro lidi neúnosná. Poplatky jitřily vášně v době zavádění. Domnívám se, že nějaká změna úhradového systému by je mohla opět zvednout. Spíše bude se bude třeba zabývat tím, aby lidé poplatek zaplatili při vstupním vyšetření a další následující měli zadarmo nebo úhrada za odborné vyšetření, když na něj pacient jde bez doporučení odborného lékaře. Poplatky bych nerušil, zejména v době ekonomické krize je každá miliarda pro zdravotnictví do­brá.

Bude se ministerstvo zdravotnictví zpětně zabývat gestem krajů, které protiprávně rozdaly lidem desítky milionů korun na úhradu regulačních poplatků?
Tato problematika je v kompetenci právníků, nespadá do oblasti zdravotnictví. Jedná se o záležitost velmi složitou. Domnívám se, že se k ní vláda nebude vracet.

Nastoupíte do funkce v době, kdy lékařský klub Lékařského odborového svazu nabádá lékaře k hromadným výpovědím. Jak se s touto situací chcete vypořádat?
Nespokojenost lékařů s platovými podmínkami je dlouhodobá a čas od času situace kulminuje, to se děje i právě teď. V každém případě hodlám s nimi i s profesními organizacemi jednat. Věřím, že pochopí, že alespoň v době finanční krize, do které se zdravotnictví dostává, nebude zvyšování výdajů reálné.

Jsou podle vás platy lékařů opravdu tak nízké, jak si stěžují?
Zejména nástupní platy jsou podhodnocené. Povolání lékaře je velmi časově náročné a zodpovědné a k tomu se přidávají povinnosti při získávání odborné způsobilosti. Platy by měly být takové, aby i mladému lékaři dovolily důstojný život. Při počtu odpracovaných hodin výše jejich platu neodpovídá Zákoníku práce.

Je třeba nějakých systémových změn ve zdravotnickém školství?
Středoškolský systém se v poslední době stabilizoval a v přípravě středních zdravotnických kádrů nejsou potřeba žádné zásadní změny. Určité problémy vznikají tím, že se vysokoškolské bakalářské obory přesunuly ze zdravotnických škol na univerzity. Ale mnohem větší problémy jsou v oblasti vysokoškolského vzdělávání lékařů. V tomto směru bude potřeba zásadních změn.

Východočeští politici zleva i zprava jsou s osobou nového šéfa resortu spokojení

Radko Martínek (ČSSD), hejtman Pardubického kraje:„Pana Hegera znám a považuji ho za velkého odborníka, za slušného a seriózního člověka a jsem rád, že problémový resort bude řídit právě on. Když vidím, co dokázal s hradeckou fakultní nemocnicí, skládám mu kompliment. Snad najdeme společnou řeč i v řešení problémů zdravotnictví a vyřešíme spor se současným vedením ministerstva.“

Jana Třešňáková (ČSSD), radní za zdravotnictví, Královéhradec­ký kraj:
„S panem Hegerem nemám problém. Je to z nové vlády jediný člověk, který se mi na svém postu zamlouvá. Fakultní nemocnici vedl dobře a je mi rozhodně sympatičtější než bývalý ministr Julínek. S programem Hegerovy TOP 09 ale problém mám, reforma zdravotnictví v jejím podání bude pro obyčejné lidi drastická.“

Oldřich Vlasák (ODS), europoslanec, Hradec Králové
„Není to žádné překvapení. Pan Heger je velmi erudovaný člověk, za jehož vedení byla hradecká fakultní nemocnice na rozdíl od jiných v černých číslech. Zároveň je týmovým hráčem, který má velké předpoklady prosadit potřebné reformy a vzhledem k jeho etickému profilu se u něj nebojím lobbistických tlaků.“ (kim)

Po letech ministr z východu Čech

Posledním ministrem české vlády, který vzešel z východních Čech, byl Radko Martínek. Rodák z Hodonína a dlouholetý starosta Moravské Třebové vedl od dubna 2005 do srpna 2006 ministerstvo pro místní rozvoj. Pardubickým krajským hejtmanem se stal po krajských volbách v roce 2008.

Nejznámější východočeští ministři v historii:

• JUDR. Alois Rašín (*18. 10. 1867, Nechanice, † 18. února 1923, Praha), první československý ministr financí
• František Udržal (* 3. ledna 1866 Dolní Roveň, okr. Pardubice, † 24. dubna 1938 Praha) – Agrární strana, v letech 1921–1925 a 1926 –1929 ministr národní obrany, v letech 1929 –1932 premiér československé vlá­dy
• Jindřich Uher (*narozen v Předměřicích nad Labem), v letech 1953 až 1968 ministr zemědělského, potravinářského a obchodního resortu)
• Ing. Jiří Jíra (*14.4.1929 v Kuklenách), v letech 1986 až 1988 ministr spojů
• František Pitra (* 13. 11. 1932 Městec, okr. Chrudim) – KSČ, od 12. 10. 1988 do 6. 2. 1990 premiérem České socialist. republiky (ČSR)
• Jan Vodehnal (z Dolního Újezdu na Svitavsku) od 5. 12. 1989 do 29. 6. 1990 ministr zemědělství a výživy ČSR
• Ladislav Dvořák – ve dvou prvních porevolučních federálních vládách (Adamcově a Čalfově) od 3. 12. 1989 do 27. 6. 1990 ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu
• Josef Lux (* 1. února 1956 Ústí n. Orlicí, † 21. listopadu 1999 Seattle) – KDU–ČSL, od 2. 7. 1992 do 17. 7. 1998 místopředseda vlády a ministr zemědělství hned ve třech vládách (dvakrát v Klausově a pak Tošovského)
• Miloslav Výborný (* 19. února 1952 Chrudim) – KDU–ČSL, ministr obrany v druhé Klausově vládě a ministr – předseda legislativní rady v Tošovského vládě (od 4. 7. 1996 do 15. 6. 1998). Od roku 2003 je soudcem Ústavního soudu ČR.
• Josef Tošovský (* 28. září 1950 Náchod) – od 17. 12. 1997 do 17. 7. 1998 premiérem úřednické vlády. Předtím a poté až do r. 2000 guvernér ČNB, poté nastoupil do čela švýcarského Institutu finanční stability. (kim)

ČTĚTE TAKÉ:
Leoš Heger ministrem? Skvělá volba, tvrdí jeho bývalí kolegové
Leoš Heger bude nový ministr zdravotnictví
Heger o poplatcích: V době krize je každá miliarda dobrá
V dubnu byl Leoš Heger hostem on-line rozhovoru v Hradeckém deníku.
Všechny otázky, foto a video najdete zde.