Přečetl text prvního zákona Národního výboru o ustavení samostatné Československé republiky: „Lide československý, vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů…“

Po telefonickém rozhovoru informoval Jan Černý (na snímku) o událostech v Praze.

Večer byl v Grégrově sále Obecního domu oficiálně vyhlášen Rašínem připravený zákon o zřízení československé­ho státu.

Zákon napsal Rašín rukou během několika minut a pak slova textu různě proškrtával a upravoval. Při psaní volal v jedenáct večer z 27. na 28. října český místopředseda rakouského parlamentu Tusar.

„Řekl jsem mu,“ vzpomíná Rašín, „že jsem přesvědčen, že to zítra praskne“.

V pondělí večer přišlo průvodem dělnictvo ze strojírny na Pražském Předměstí na Velké náměstí. U kašny vyslechlo ohnivé projevy řečníků. Hloučky lidu rokovaly o prohlášení republiky s tím největším zápalem.

Na domech a v oknech se objevily červenobílé prapory a praporečky.

Nadšenci započali se sundáváním a odstraňováním orlů a starých rakouských odznaků. Na průčelí staré radnice na náměstí byl otlučen kamenný rakouský orel a potom i zabílen. Okresní hospodářská rada národní, jejímž předsedou byl Jan Černý, se prohlásila za prozatímní Okresní národní výbor.

Převzala správu nad úřady a také maďarskou posádkou v Hradci Králové. Maďarští vojáci opustili město v klidu 30. října 1918. Všude zněly vlastenecké zpěvy a průvody procházely městem.

Druhého dne, 29. října 1918, byl všeobecný klid, nikde se nepracovalo a ve školách se nevyučovalo.

V jedenáct hodin dopoledne uspořádal Národní výbor shromáždění na Velkém náměstí. Z balkonu radnice promluvil starosta Věkoš Jan Černý.

Pod balkonem stáli praporečníci spolků a organizací. Promluvil také profesor Filip za národní demokracii a Josef Beneš za stranu socialistickou. Za město Hradec Králové hovořil starosta doktor František Ulrich. Rakousko padlo! Jsme svobodni. Tři sta let trvala naše poroba. Opona spadla. Dne 28. října spontánním pozdvižením srdci a mysli národa prohlásili jsme svou samostatnost. Vpravdě velebná chvíle. Na Bílé věži hráli trubači národní hymnu. Bylo oznámeno ustavení Národního výboru a jeho představitelů v Hradci Králové.

Pak se účastníci manifestace, kterých bylo na náměstí nejméně třicet pět tisíc, odebrali přes Malé náměstí a podle Žižkových sadů ke Grandhotelu, kde se rozešli.

Osmadvacátý říjen je a zůstane navždy naším největším svátkem národním a státním, dnem sebevědomí, dnem radosti a také dnem vzpomínání.

Toho dne uskutečnila se věštba Komenského Kšaftu: „…vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“

Jiří Malina