Založení kláštera v roce 1272 dokládají listiny nalezené v archivu Cisterciáckého řádu ve francouzském Citeaux. Ústní tradice odkazovala právě na pahorek, který je dnes zcela zastavěný. Hmatatelné důkazy ale přinesly až nálezy z posledních let. „Na místě jsme dělali záchranné výzkumy při různých stavbách v letech 2006, 2013 a 2015. Jsou to nálezy, které nám postupně skládají mozaiku a dávají širší smysl až společně,“ vysvětluje takřka detektivní práci archeoložka Muzea a galerie Orlických hor Martina Beková.

Pozůstatky leží zhruba v metrové hloubce. Vykopávky odhalily zbytky ohradní zdi kláštera a dá se velmi dobře odhadnout, kde stál hlavní klášterní kostel. „Asi nejdůležitější byl výzkum při stavbě rodinného domu, který se stavěl sice už vedle, ale výkop zasáhl do klášterního pahorku. Tam jsme našli obvodové zdivo s požárovými horizonty a také se nám podařilo rozkrýt mechanizmus zániku kláštera. Ukazuje na požár, kdy se část stavby zřítila,“ popisuje hledání minulosti historička Beková. Klášter totiž vypálili husité v roce 1420 a už nebyl obnoven: „Podařilo se nám najít velkou destrukční vrstvu. Přes ní jsou přehrnuté pozůstatky kamenných zdí. K vlastní demolici klášterních zdí ale došlo mnohem později, když byl třeba prostor pro následné stavby.“ Na pahorku v 16. století vznikl hospodářský dvůr.

Archeologové odhalili také pozůstatky chodby, která vedla z klášterního pahorku do nivy říčky Dědiny. U ní byl hospodářský pozemek s dvouprostorovým hospodářským stavením. Tady mohl žít některý z řeholníků, který se staral o klášterní zahradu.

Starostka Výravy Eva Nepokojová
Ve Výravě si každý čistí odpadní vody sám, říká starostka Eva Nepokojová

Dnes historici odhadují, že v klášteře žily desítky mnichů. Přestože byl klášter na pahorku nad Dědinou z dnešního pohledu malý, měl obrovský význam pro osídlování krajiny. „Cisterciáci byli velmi významný řád pro kolonizaci. Měli heslo: Modli se a pracuj. Měli sofistikovanou organizaci práce a byli vlastně mostem mezi antickou civilizací a středověkem. V klášterních knihovnách se zachovávaly antické prameny, které cisterciáci znovu využívali,“ vysvětluje Martina Beková. Kláštery tak například využívaly z antiky převzatý princip ústředního topení a na svou dobu hospodařily moderním způsobem. Střídaly plodiny, měly vlastní zahrady a každý člen se staral nejen o duchovní rozvoj, ale byl i specialistou na konkrétní činnost. Osídlování se tak odtud šířilo až do Orlických hor.

Některé z nálezů z Kláštera nad Dědinou dnes leží v depozitáři rychnovského muzea. „Podařilo se mi vysbírat od majitelů jednotlivých nemovitostí to, co během let našli třeba při zakládání svých staveb. V muzeu tak máme uloženou pěknou gotickou kružbu z okna nebo ostění. Prostě prvky, které už naznačují vyšší úroveň architektury,“ říká archeoložka Muzea a galerie Orlických hor, které sídlí v Rychnově nad Kněžnou. Z původního kláštera ale například pocházejí i některé kameny ve zdech dnešního kostela svatého Jana Křtitele a nepochybně jsou součástí mnoha zdejších stavení,. Dnes už je ale skrývá omítka.

Jeden z posledních nálezů ale naznačuje, že cisterciáci nebyli prvními obyvateli pahorku. „Při výzkumu dalšího rodinného domku jsme našli řadové slovanské pohřebiště. Bylo při okraji klášterního pahorku. Pohřbených tam bylo šest dětí a jeden dospělý. Je datované ještě před založením cisterciáckého kláštera a to je v rozporu s tím, že byl klášter založený na zelené louce, jak je jinak pro cisterciácký řád obvyklé“ říká Martina Beková. Otázka na starší historii pahorku, kde dnes leží místní část Ledec, tak zůstává jednou z nezodpovězených záhad historie.

Miloš Čihák, starosta LedecMiloš Čihák, starosta LedecZdroj: Deník/Jiří Fremuth

Otázka pro Starostu Ledec Miloše Čiháka

S jakými problémy se musí obec v současné době vypořádat?

Je to zvýšení finančních nákladů na energie a nárůst cen stavebních prací. Jako příklad můžu uvést již několik let připravovaný projekt na vybudování nového zázemí u místního hřiště, na který by mělo být vydáno v blízké době stavební povolení. Původní odhad na vybudování se pohyboval v částce pět milionů korun bez DPH. Podle posledních odhadů by se dle nových cen stavebního materiálu finanční náklady na vybudování mohly navýšit téměř o třetinu. A tak by se dalo pokračovat i v případě dalších plánovaných investičních akcích, jako je celková oprava veřejného osvětlení, budování chodníků a další potřebné infrastruktury v obci. Rozhodně to ale neznamená, že se obec nebude snažit plány realizovat. Pokud bude i nadále možnost čerpat finance z různých dotačních programů, jak tomu bylo v uplynulých letech, tak se jistě pokusíme realizovat naše záměry i za pomocí dotací. Je třeba i nadále hledět do budoucnosti s nadějí na zlepšení, plánovat rozvoj obce a zlepšovat podmínky života na vesnici.