Houbaří jenom Češi? Nebo někde existuje i další houbymilovný národ?
V tomto všelidovém sportu asi nemáme konkurenci. V okolních národech (zvláště směrem na východ) bychom také ještě houbaře našli, ale už ne tolik. V západní Evropě, ve Skandinávii nebo třeba v Americe chodí na houby jen málokdo, také je tím pádem neznají.

Děda vždycky vyprávěl o tom, jak chodil na houby s „nůší a kosou“. Zažil jste i vy někdy takovou úrodu?
Ono se vždy říká, jak dříve rostlo víc hub, víc svítilo slunce, víc padal sníh a tak. Ale vážně. Samozřejmě jsou období, kdy opravdu je hub plný les a ještě navíc je třeba mít štěstí a dostat se na ta správná místa dříve než druzí. To se ale týká spíše hub, které znají všichni běžní houbaři, typicky hřiby. Pokud znáte jedlé druhy třeba čirůvek, strmělek nebo pavučinců, lze jich na místech, kde rostou, nasbírat desítky.

Neznáte náhodou nějakou dobrou houbařskou anekdotu?
Napadá mě jen, jak šli dva na houby a prostřední upadl…

Slyšela jsem, že na houby se dá chodit i v zimě. Jaké druhy jedlých hub v zimě rostou? A jak se dají upravovat?
Na houby lze chodit i v zimním období, v této době roste na dřevě penízovka sametonohá. Ale v mrazivých týdnech ne, musí být okolo nuly. Nejčastěji se objevuje v listopadu a v prosinci, v lednu a v únoru jen v dlouhodobě teplejším úseku. Nejlepší její použití je asi do polévky.

Rád bych věděl, jestli se dá zachránit smaženice, dostane-li se do ní omylem hořčák.
Pokud ho tam není příliš mnoho, tak by to snad šlo. Přidat další houby, vajíčko, krupici, „přerazit“ pachuť kořením. Ale je otázka, zda to stojí za tu námahu a výsledek je nejistý.

Slyšela jsem, že pravá delikatesa jsou smažené klobouky bedly na másle. Myslíte si to také?
Klobouky bedly na másle jsou opravdu hodně oblíbená úprava. Asi proto, že chutí trochu připomínají maso.

Existují houbaři, kteří se třeba specializují jen na sběr jednoho druhu hub? Třeba holubinek?
Pokud pomineme takzvané hříbkaře, tak zejména mezi odborníky jsou určitě specialisté na jeden určitý rod a jeho zkoumání zasvětí často celý život. To ale neznamená, že by neznali (i když méně) ostatní rody. Znalec hub, který by se vyznal ve všech rodech hub a určil cokoliv, na světě není a nikdy nebude.

Neznáte nějaký dobrý a hlavně netradiční recept na úpravu hub?
Houbových receptů, které používám, je spousta, ale pochybuji, že by některý byl až tak netradiční. Kdybych měl jen jmenovat - houbové řízky, houbové polévky, omáčky, zapečené houby, houbové rizoto, houbové karbanátky, maso na houbách atd.

Jakou nějvětší houbu jste doposud našel?
Téměř klasická otázka všech houbařských besed. A odpovědí většinou překvapím - 25 kg. Nebyl to ovšem žádný hřib, ale trsnatec obrovský, rozložitá houba, která roste na zbytcích stromů. Na výstavě hub v našem městě bývá pravidelně vystavována.

Celý rozhovor najdete na havlickobrodsky. denik.cz/houby

JAROMÍR KULHÁNEK