„Díky rozsahu stavebních prací jsme se dostali nejen do míst samotného středověkého města, ale i někdejší akropole, areálu minoritského kláštera či do hradebního obvodu. Nejstarší nálezy můžeme datovat do 9. až 10. století,“ řekl ČTK Radek Bláha.

Letošní výzkum podle něj upřesnil, kudy vedla v době vlády Přemyslovců východní hranice takzvané akropole, tedy přemyslovského hradu. Akropole, která zabírala zhruba jednu čtvrtinu samotného hradiště v dnešní severozápadní části hradeckého návrší, byla sídlem tehdejší elity. O její existenci mají archeologové důkazy od 70. let minulého století, ale nebylo dosud jasné, kde byla její východní hranice. Nyní je zřejmé, že akropole byla ohraničena od jihu dnešní ulicí Tomkovou a od východu ulicí Klicperovou.

„Na křížení ulic Tomkovy, Klicperovy a Dlouhé jsme objevili pozůstatky dřevohlinitého valu, který v 11. a 12. století vyděloval z hradeckého návrší akropoli. Toto opevnění zaniklo krátce po založení města roku 1225. Ukazuje se, že akropole byla rozsáhlejší, než se předpokládalo,“ sdělil ČTK Bláha.

Trasa budoucí D35 v úseku Sadová-Plotiště prochází územím památkové zóny Bojiště bitvy u Hradce Králové, dají se tedy očekávat četné archeologické nálezy.
Na trasu budoucí D35 z Hradce Králové do Sadové se vrhnou archeologové

Archeologové získali také další důkaz o politickém významu tehdejšího Hradce Králové. Je jím část románské šestiboké dlaždice s motivem gryfa, takové jaké znají z období 11. a 12. století například z pražského Vyšehradu. Dlaždice objevená u Klicperova divadla je podle Bláhy potvrzením existence takzvaného hradského románského kostela na akropoli před vznikem města na počátku 13. století.

„Z minulosti víme, že v Hradci na přechodnou dobu sídlili někteří příslušníci knížecího rodu Přemyslovců. Nález zlomku dlaždice je tak dalším důkazem, že Hradec v této době byl významným politickým střediskem,“ podotkl Bláha.

Zlomek dlaždice byl nalezen ve vrstvách, které vznikly při s

Vizualizace. Nová budova Archeoparku pravěku ve Všestarech představí zejména experimenty archeologů a pravěké nálezy doplní repliky vytvořené dávnými technologiemi.
Archeopark se rozšíří. Budova za 24 milionů představí experimenty i nálezy z D11

tavebních změnách v první polovině 13. století. Podle archeologů jde o pozůstatek již v té době zaniklého románského kostela.

„Lze předpokládat, že na akropoli byl knížecí palác, i když neznáme jeho přesné místo a také minimálně jeden hradský kostel. V Hradci jde o druhý podobný nález. Prvním byl roku 1971 objevený zlomek dlaždice s motivem lva. Otázkou je, jestli oba nálezy pocházejí z jedné stavby, nebo bylo v té době kostelů na hradišti více,“ uvažuje Bláha.

Dalšími významnými nálezy jsou zbytky středověkého opevnění. Prvním jsou pozůstatky věžové brány datované nejpozději do 14. století. Zbytky opukového zdiva archeologové našli v ulici V Kopečku v západní části návrší.

„Není vyloučeno, že by mohlo jít dokonce o pozůstatky raně středověké předgotické brány. Jde ale pouze o hypotézu, více nám ukáží další výzkumy,“ upozornil Bláha.

Část mladšího gotického opevnění v délce asi čtyř metrů nalezli archeologové na severní straně návrší za divadlem. Tuto část hradby datují do 14. nebo 15. století, jde o cihlovou stavbu. „Je to důležité v tom, že na severní straně města mnoho dokladů středověkého opevnění nemáme. Jedná se o úsek hradby, který navazoval na minoritský klášter založený v první polovině 13. století, o kterém toho také moc známo není,“ zmínil Bláha.

Archeolog Univerzity Hradec Králové a šéf Archeoparku pravěku ve Všestarech Radomír Tichý.
Hradecký Indiana Jones: Je důležité jít do terénu a potom se vracet ke studentům

Nálezy v části ulice Dlouhá a v ulici Tomkova potvrdily starobylost těchto komunikací s dobou vzniku v první polovině 13. století. Archeologové objevili pozůstatky konstrukcí tehdejších vozovek, což podle nich svědčí o tom, že šlo o hlavní ulice středověkého Hradce Králové. „V Tomkově ulici jsme zjistili, že ve 13. století byla vozovka zpevněna dřevem a byla lemována dřevěnými domy. Je to důkaz o tom, že krátce po vzniku města roku 1225 byla vyměřena nejen veřejná prostranství, ale i základní uliční síť v podobě západo-východních vedení ulic,“ řekl archeolog.

Místa letošních výzkumů byla před bývalou radnicí v západní části Velkého náměstí a v jeho východní části. Dalšími lokalitami, které archeologové zkoumali či zkoumají, jsou ulice Tomková, Klicperova, Úzká, Radoušova, V Kopečku a část ulice Dlouhá či Svatojánského náměstí. „Za posledních sedm let je to nejrozsáhlejší výzkum v historickém centru města a jeden z nejrozsáhlejší za posledních 30 let,“ dodal Bláha.

Osídlení na území města sahá hluboko do minulosti, návrší v centru je nepřetržitě osídleno od pravěku.