Na jedné straně novotu zářící budova Gayerových kasáren s moderní vstupní přístavbou a zrcadlově proti nim kontrast jako rána pěstí. Zarostlá Vrbenského kasárna s rozbitými okny, stromky rostoucími z fasády a plotem do ulice, který chrání chodce před padající omítkou. „Je to ostuda. Lidi nemají kde bydlet a tady v centru města chátrá takový krásný dům,“ myslí si paní Lada, která kolem tlačí kočárek.

Jenže žalostný stav budovy z konce 19. století, kterou městu v roce 2018 přenechala armáda a od té doby je opuštěná, by se mohl do tří let změnit. Má to být další krok proměny areálu na moderní kulturní srdce města. „Oživením Vrbenského kasáren bychom chtěli udělat další krok ke vzniku podobného centra, jaké má například Vídeň v podobě tamního MuzeumsQuartieru,“ zmiňuje ředitel Muzea východních Čech Petr Grulich areál několika muzeí s prostorem pro venkovní koncerty, divadelní představení a další akce, jako jsou třeba adventní trhy. „Proč by něco podobného nemohlo být v centru Hradce Králové?“ dodává ředitel muzea.

A po Gayerových kasárnách jsou na řadě ta Vrbenského. Město je daruje kraji, hejtmanství ale musí ještě splnit poslední podmínku, tedy sehnat na proměnu peníze. A částka je to nemalá, 650 milionů korun. Náměstkyně hejtmana pro kulturu Martina Berdychová přiznává, že obří investice bez dotací nepůjde: „V pondělí byla vypsaná výzva Národního plánu obnovy, což je jedna komponenta na kulturně kreativní centra, kam by měla část investic rekonstrukce celého objektu směřovat. A další výzvy budou následovat do konce roku.“

Exponátů je dost

Celkem chce kraj sehnat podporu ve výši půl miliardy korun. „Stavba by měla začít příští rok, protože podmínky dotací vyžadují dokončení v září 2025. Dokončuje se prováděcí dokumentace, pak vypíšeme soutěž na stavitele a příští rok by se začalo stavět,“ doplňuje Berdychová.

V ceně rekonstrukce jsou i expozice. Devadesát procent budovy by mělo podle Petra Grulicha sloužit veřejnosti. „Celý objekt bude krajským kreativním centrem. Ve dvou patrech bude rozsáhlá a interaktivní přírodovědecká expozice zaměřená na severovýchodní Čechy. Ve třetím patře pak bude archeologická expozice od nejstarších dějin člověka až po zrod hradecké barokní pevnosti,“ přibližuje Grulich.

Muzeum by tak několikrát zvětšilo své výstavní plochy. Ty má teď hlavně v pár stovek metrů vzdálené budově na nábřeží Labe. S exponáty podle Petra Grulicha problém nebude: „Naše muzeum má jednu z největších přírodovědeckých sbírek v České republice. Vystavujeme na relativně malé ploše historické Kotěrovy budovy. Naše sbírkové depozitáře zahrnují dva a půl milionu sbírkových předmětů.“ A ty dnes hlavně ukrývají depozitáře.

Pokud se vše podaří, budou další kroky v budování unikátní čtvrti na hradeckém magistrátu. Plány na proměnu dalších částí areálu někdejší pevnostní pekárny už existují. Areál, kde už dnes sídlí dva hradecké pěvecké sbory, by pak mohl hostit venkovní koncerty, divadla, trhy a další akce.