Josef Filka byl bývalý ruský legionář, později velitel dělostřeleckého pluku sídlícího v budovách dnešních Žižkových kasáren a člen protinacistického odboje Obrana národa. Právě největší hradecké kasárny využívala během války německá armáda. Začátkem května 1945 se do nich přesunulo až 26 tisíc německých vojáků. Už 6. května dostal Filka od svého nadřízeného v Obraně národě rozkaz zmocnit se do okamžiku kapitulace německých armád kasáren, přijmout kapitulaci jednotek tam soustředěných, odzbrojit je a převzít je do zajetí. Večer 8. května 1945 rozkaz s pomocí dalších důstojníků splnil. Kromě jiného podepsal protokol o převzetí odpovědnosti za stravování a ubytování příslušníků Wehrmachtu.

Kapitulaci přijal Filka v době, kdy to Rudá armáda měla do Hradce ještě asi 100 kilometrů. „Kdyby tak generálové nerozhodli nebo otec kapitulaci nepřijal, byly by se ty tisíce ozbrojených a hladových německých vojáků rozeběhly po městě a po dobu pěti dnů drancovaly, aby nezemřely hladem. To nikdo na naší straně nechtěl,“ popisuje tehdejší rozhodnutí svého otce Pavel Filka. V době, kdy jeho otec sehrál klíčovou roli při osvobození Hradce, mu bylo 12 let. Události květnových dnů roku 1945 mu přesto navždy změnily život. Otec se vrátil domů až šestý den od obsazení kasáren. Spolu s ním přišel také sovětský plukovník.

„Nosil jsem jim jídlo a pití a slyšel úryvky jejich hovoru, kde padala slova jako Katyně, Stalin, terrór, kazň (popravy), uničtoženije (likvidace) a další tomu podobná. Odešli oba rozrušeni pozdě odpoledne,“ vypráví Pavel Filka. Svým činem totiž Josef Filka podobně jako například Karel Kutlvašr v případě přijmutí kapitulace německých vojsk v Praze, porušil Stalinův rozkaz. Podle něho mohli kapitulaci Němců v sovětské zájmové zóně přijmout pouze vyšší důstojníci Rudé armády.

Co přesně sovětský důstojník Filkovi řekl, už se nikdo nedoví. Faktem je, že dva dny po jejich rozhovoru spáchal Josef Filka sebevraždu. „Asi věděl, co by ho čekalo, nebo chtěl zachránit aspoň rodinu,“ říká dnes jeho syn. Po letech bádání je prý dnes přesvědčen, že onen sovětský důstojník musel být příslušník vojenské rozvědky GRU.

Hlášení, které popisuje týden v kasárnách a odzbrojení tisíců Němců, po válce proti Filkovi nikdo nepoužil. „Tak se stalo, že jsem později nebyl synem zrádce, ale synem odbojáře a oběti nacismu,“ vypráví Pavel Filka. Dva generálové, od kterých Josef Filka rozkaz přijal, byli později z armády vyhozeni a vystěhováni z Hradce Králové.