Rivalita Hradce Králové a Pardubic se naposledy projevila při nedělním fotbalovém zápase, kdy fanoušky pražských Bohemians přijeli na hradecký malšovický stadion podpořit ti pardubičtí.Přetahovaná o to, kdo je lepší, větší, zajímavější či významnější tak trvá i přesto, že poslední dekády se nesou ve znamení spolupráce obou krajských měst a jejich aglomerací.

Jaký byl historický vývoj uspořádání v regionu, vysvětluje archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

Jak vnímáte rivalitu Hradce Králové a Pardubic?

Jako Hradečák musím říci, že o nějaké rivalitě nemůže být ani řeč. Pro nás přece Pardubice nemohou být žádným rivalem (smích). To je samozřejmě nadsázka. Je to již historická záležitost, která je nesmírně zajímavá a datuje se minimálně od první republiky. Souvisí to samozřejmě s vývojem obou měst.

Ilustrační foto.
Hradec versus Pardubice. Téma, které neomrzí

A nesmíme zapomenout na Chrudim, která byla hodně důležitá. Souhlasíte?

Ano, Pardubice nejprve o pomyslné prvenství zápasily s Chrudimí. Až do 19. století byla nepochybným historickým centrem oblasti, pod kterou Pardubice patřily. Zejména stavba hlavního železničního tahu potom učinila z Pardubic důležité středisko. Zvláště v období první republiky se k sobě obě dnešní krajská města svým významem přiblížila a nastala určitá rivalita a přetahování o různé instituce a správní úřady. Nakonec i sama skutečnost, že je v Čechách takováto dvoujádrová aglomerace skládající se ze dvou středisek velmi podobné velikosti a významu je zajímavý fenomén, který u nás nemá obdoby.

Nepramenilo soupeření zejména z toho, že Hradec byl ve své době metropolí celých východních Čech?

Jistě. Dnes jsou obě města krajská a je otázka, zda jde stále o rivalitu, anebo o jakýsi folklór.

Když se podíváme do hlubší historie, v čem se dějiny obou měst liší, a v čem jsou si naopak podobné?

Z hlediska archeologie je velice zajímavé, že se vyvíjela velmi odlišně a mají jiné kořeny. Společný původ totiž má Hradec a Chrudim. Ta podobnost je až zarážející. Jednalo se o významná pravěká hradiště, ze kterých se již v raném středověku v době přemyslovské stala důležitá správní střediska a královská města. Obě vznikla přímo v prostoru původního hradiště, obě měla hrady, o kterých dodnes mnoho nevíme. Pro historické porovnání je pro nás Chrudim velice významná.

Vraťme se tedy k Pardubicím a jejich vývoji. Co o něm víme?

Byl jiný v tom, že tam podobné významné raně středověké středisko chybělo. Osídlení tam pochopitelně bylo, ale jednalo se o méně významné osady. Ve 13. a 14. století tam byla dvě hlavní krystalizační jádra. Prvním bylo dnešní historické město u brodu přes Labe, druhým byly Pardubičky, poměrně významná osada nad Chrudimkou, u které byl založen klášter Křížovníků. Hlavní rozvoj města nastal s Pernštejny, kdy byly Pardubice přestavěny v pozdně gotickém a raně renesančním hávu a staly se rezidenčním městem. Správní úloha centra tamního panství přetrvávala a dala základ dnešnímu postavení města.

Fotbalová rivalita na nových stadionech: Hradec vs. Pardubice, kdo má lepší arénu?
Fotbalová rivalita na stadionech: Kdo má lepší arénu? Hradec nebo Pardubice

K rodu Pernštejnů patří jejich rybniční hospodářství a soustavy rybníků, které si na Pardubicku významem nezadaly s jihem Čech. Ovšem rybníkářství patří i k historii Hradce Králové, byť nepříliš známé. Dá se to opět alespoň obecně porovnat?

Rozsahem ne, ale dá se říci, že některé hradecké rybníky byly starší. O úplných počátcích toho mnoho nevíme a je například otázkou, nakolik bylo rybníkářství rozvinuté na panství opatovického kláštera, který se rozkládal na pozdějším pardubickém panství. Existují indicie, že chov ryb, které byly důležitou potravinou a postním jídlem, tam byl rozvinutý již v době předhusitské.

Jsou o tom nějaké doklady?

Máme doklady o zakládání rybníků v okolí Hradce již za vlády Jiřího z Poděbrad v 60. letech 15. století. Na Biřičce tehdy vznikla celá soustava rybníků. Je důležité říci, že se její hlavní části, rybníky Biřička, Cikán, Datlík a Roudnička, dochovaly dodnes. Významné byly i už zaniklé rybníky Nový a Svinarský jižně od Svinar a u Malšovic. Jejich hráze tam jsou stále patrné. K dalším patřily rovněž dnes již převážně zaniklé rybníky u Ruseku a Piletic.

Jen počkejte, Koněpůlky...
Výzva: Kde by byly Pardubice bez Hradce?

Který byl největší?

Největším byl Březhradský rybník, po jehož hrázi se dnes jezdí cestou z Březhradu do Hradce Králové přes Borovinku. Zatímco Pernštejnové vybudovali Opatovický kanál, Březhradský rybník napájel Labský náhon, který se rovněž dochoval do dnešních dnů. Někde se uvádí, že je také dílem Pernštejnů, ale není to tak. I hradecké rybníky byly významné a tvořily důležitou část příjmů města.

Hradec a Pardubice odedávna spojuje i řeka Labe. Ve velmi vzdálené minulosti však jeho koryto vedlo jinudy, že?

To je spíše otázka pro geology, protože hovoříme o velmi dávné minulosti. Velmi zjednodušeně se dá říci, že Labe dokonce míjelo i Hradec a teklo od Jaroměře k Chlumci nad Cidlinou. Ačkoli se to dnes nezdá, památkou na to jsou kopce jako Chlum nebo Hořiněveské lípy, což jsou pozůstatky břehů dávného Labe.

Řeka se postupně posouvala k východu a tekla k Hradci, ale pod ním se stáčela a tekla Urbanickou bránou, kterou dnes prochází státní silnice a železniční trať do Prahy na západ. Dnes údolí od Hradce k Chlumci nad Cidlinou částečně využívá řeka Bystřice. Později se Labe opět posunulo a teklo takzvanou Bohdanečskou bránou k Přelouči. Teprve relativně nedávno, tedy z geologického hlediska, vzniklo dnešní koryto vedoucí kolem Kunětické hory.

Atribut Hradce Králové - Bílá věž
Hradec Králové a Pardubice mají společný kulturní projekt

Nepotkala se historie Hradce a Pardubic také v Chlumci nad Cidlinou na Hradecku, kde je dnes zámek Karlova Koruna, ale kdysi tam byl také hrad?

Chlumec patřil ve své době k pernštejnskému panství. Vznikla tam rezidence, která se nápadně podobala pardubickému zámku velikostí, půdorysem či bastiony a také položením vůči městu. Chlumec dlouhodobě patřil do hradeckého kraje, po určité období byl jeho osud spojený s Pernštejny. Podobná etapa v dějinách města se odehrála i v Novém Bydžově.

Vraťme se ještě k opatovickému klášteru a jeho významu v historii největších východočeských měst. Jaký měl vliv na dnešní uspořádání v regionu?

Klášter byl součástí Hradecka. Až do husitského období měl těsné vztahy s Hradcem Králové, kde mu náležel jeden z kostelů na předměstí a dodnes na zdi katedrály svatého Ducha máme náhrobek jednoho z opatů. Ke změnám, včetně změny krajské hranice, došlo v důsledku zániku kláštera, kdy se jeho državy v husitském období dostaly do panství Kunětická hora. To se stalo, opět velmi zjednodušeně řečeno, základem panství Pernštejnů.

Připomeňte si dobu Pernštejnů na pardubickém zámku, video je z akce konané v srpnu 2023:

Zdroj: Michal Žampach

Proto dnes Pardubický kraj začíná již na okraji katastru Hradce Králové?

Přesně tak. Je to důsledek toho, že se většina vesnic patřících k opatovickému klášteru, jehož panství dosahovalo k Hradci, dostalo k panství Kunětická hora a k Pardubicím. Hranice Hradce je tak zároveň hranicí Královéhradeckého kraje, což je další z anomálií souvisejících s blízkostí obou měst.

Kde tedy předtím byla pomyslná historická hranice obou krajů?

Původní hranice Hradecka vedla až k Rosicím nad Labem. Pravý břeh tamního labského oblouku náležel k Hradecku.

Archeologové při práci v Hradci. Ilustrační foto.
Hradečtí archeologové objevili další důkazy o přemyslovském hradišti

Pokud by nedošlo k zániku opatovického kláštera, bylo by Hradecko významně větší směrem na jih?

Nelze vyloučit, že by hranice probíhala jinak, ale je to spekulace. Skutečností je, že její dnešní podoba je důsledkem pozdně středověkého vývoje. Nelze ji však zpětně brát jako pevně danou, svou roli hrály církevní obvody a další správní jednotky.

Hradec Králové se každoročně vrací do dávné historie během Slavností královny Elišky:

Zdroj: Jan Macháček