Dříve města bojovala o každého obyvatele - bylo to kvůli tomu, že pokud překonala určitou hranici, dostávala z rozpočtového určení daní více peněz. Dnes jsou už tyto snahy k ničemu, peníze se rozdělují podle jiného klíče.

Proto Hradec už nejedná o připojování blízkých obcí, ačkoli ještě před několika lety měly tyto plány jasné kontury. A Hradec investoval do kampaně na zvýšení počtu obyvatel miliony.

Kdy a jestli ještě vůbec krajské město překoná hranici sto tisíc obyvatel, jasné není. Populace se však snižuje, takže sen o stotisícovém Hradci se nejspíš konat nebude. Přitom na začátku devadesátých let krajská metropole tuto hranici několikrát překročila. Jenže od té doby se toho mnoho změnilo. Mladí lidé z Hradce odchází do blízkých vesnic, kde si staví rodinné domy, česká populace stárne a dětí se nerodí tolik, kolik lidí umírá. Hradečáky může hřát aspoň to, že blízké Pardubice na ně v počtu obyvatel stále nemají. „K letošnímu prvnímu lednu měl Hradec 94166 obyvatel. Zvyšování jejich počtu už není pro město tolik „atraktivní“, respektive již by to neznamenalo nějaký skokový nárůst v oblasti daňových příjmů do rozpočtu města“ uvedl mluvčí magistrátu Petr Vinklář.

Ačkoli se Hradec přes „stovku“ zatím oficiálně nepřehoupne, je na české poměry velkou metropolí a také studentským městem, ve kterém žijí - i když bez trvalého pobytu – stovky studentů.

Hradec skokově sílil

Hradec byl významným městem už od středověku, nejvíc lidí do něj však mířilo až v padesátých letech minulého století, kdy začala výstavba sídlišť.

Například v roce 1869 v Hradci žilo kolem 18 tisíc lidí, o kousek dál – v Novém Bydžově – pak v podstatě polovina.

Zatímco Hradec se rozvíjel a rostl, Nový Bydžov optikou několika desetiletí spíš ztrácel. Nejvíc lidí tu žilo od začátku 20. století do padesátých let, v tu dobu se Bydžov několikrát dostal nad hranici 10 tisíc obyvatel. Ti odcházeli především do rostoucího Hradce. Jak se chýlil ke konci minulý režim, ubývali také obyvatelé Bydžova. Z desetitisícového města se ztratily tři tisíce obyvatel.

Přitom Bydžov byl od roku 1850 až do roku 1960 okresním městem.

Na svém významu ztratila i místní, dříve okresní nemocnice, která se stala pobočkou Oblastní nemocnice Jičín.

Hradec od padesátých let minulého století stahoval obyvatele nejen Bydžova, ale i dalších měst a vesnic v okolí.

Důvodem bylo i snadné bydlení. V padesátých letech se v Hradci začaly stavět byty v Labské kotlině I. O desetiletí později propukla panelová výstavba v Labské kotlině II. a na Slezském předměstí.

Nakonec vyrostly panelové kolosy na Moravské Předměstí, které je největší a nejdéle stavěné sídliště v Hradci Králové. V roce 2011 tam bydlela celá čtvrtina obyvatel města. Známá je z něho především Benešova třída - původně zamýšlená jako luxusní bulvár s obchody, dnes chátrající a chvílemi zdraví nebezpečná lokalita, která dělá kvůli finanční náročnosti oprav vrásky na čele vedení města. Rozmach peneláků se však v minulosti netýkal jen krajského města. V celém kraji nyní žije v panelových bytech 99 tisíc obyvatel.

Město, které se naopak v počtu obyvatel nijak dramaticky nevyvíjelo, jsou Třebechovice pod Orebem. Loni tu žilo 5070 obyvatel, kolem hranice pěti tisíc se Třebechovice pohybují již od roku 1910 a výkyvy jsou maximálně několik málo set obyvatel. Podobná čísla jako za první republiky si drží i Chlumec – kolem pěti tisíc obyvatel.