V úterý 13. února se poprvé veřejnosti představí nová výstava Paměti národa Východní Čechy, která dostala název Do třetice všeho zlého. Na šestnácti panelech přibližuje příběhy pamětníků z Královéhradeckého kraje, kteří vypráví o svých zkušenostech s třetím odbojem. Ale také mapuje více než dvacetiletou práci neziskové organizace Post Bellum, spravující digitální sbírku životních osudů Paměť národa. Putovní výstava se v třítýdenním intervalu postupně objeví v deseti městech.

„Bezprostředně po únorovém komunistickém puči začali komunisté s likvidací demokratického systému a zahájili plošnou i individuální represi faktických i domnělých oponentů. To pochopitelně vyvolalo reakce. Na začátku 50. let mnoho lidí plánovalo odboj se zbraní v ruce, později se odpor změnil spíše v informační válku,“ říká Miroslav Tyč, vedoucí dokumentaristiky Paměti národa Východní Čechy a zároveň kurátor výstavy.

Petrof.
Z Hradce do Indonésie. Petrof kvůli nákladům přesune výrobu levnějších nástrojů

Lidé mají možnost se seznámit s osudy odbojářů či jejich rodinných příslušníků i s tím, co je motivovalo odporu, od roku 1948 až po pád železné opony.

Jak uvádějí tvůrci výstavy, dokumentaristé Paměti národa natočili osudy dnes již takřka patnácti tisíc pamětníků, z nichž dvacet portrétů nynější výstava představí. Jsou mezi nimi i známé regionální osobnosti, například výzkumný pracovník Jan Doskočil, ze kterého se po srpnové okupaci 1968 stal ze dne na den kopáč, či kazatel Církve adventistů sedmého dne Miloslav Bláha, který byl pro své náboženské přesvědčení čtyři roky vězněn. Výstava se věnuje také osudu poslední oběti komunistického režimu Pavla Wonky a jeho bratra Jiřího, který o památku svého zesnulého sourozence, umučeného politického vězně, pečuje dodnes.

Vila Anička v Hradci Králové je kulturní památkou.
Co bude s vilou Anička v Hradci Králové? Investor prolomí ticho v příštím týdnu

A proč Do třetice všeho zlého? Únorový komunistický puč v roce 1948 zasadil československému národu již třetí ránu. Také v Královéhradeckém kraji se však našli stateční, kteří byli ochotni postavit se zlu a bojovat s nastupující totalitou. Jednalo se hrdinské činy lidí, kteří neslevili ze svých politických, společenských a morálních postojů i za cenu vězení, pronásledování či ohrožení rodinných příslušníků. Právě proto je důležité na tyto příběhy nezapomínat, vyprávět je a podat přímé svědectví dalším generacím.

„Našim cílem je zachování vzpomínek pamětníků obou minulých režimů. Nová výstava se ohlíží za protikomunistickými odbojáři a disidenty. Připomenutím těchto příběhů se snažíme o to, abychom nezapomínali na hrůzy komunismu a na to, že svoboda skutečně není samozřejmostí,“ dodává ředitel Paměti národa Východní Čechy Michal Bureš.

Výstava na hradeckém Masarykově náměstí bude zahájena v úterý 13. února v 16 hodin.

S využitím tiskové zprávy

O Post Bellum a Paměti národa

Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun.

Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.

Mohlo by vás také zajímat, další výstava v Hradci je věnována pozoruhodnému příběhu firmy Baťa, k vidění je v Orlice Parku:

Zdroj: Deník/Jana Kotalová