Jenže větší úspory by znamenaly drastické omezení linek, zdražení nebo obojí. Hradečtí cestující ale můžou být v klidu minimálně do zářijových voleb. Do té doby politici žádné zásadní rozhodnutí neudělají.

Letos počítá dopravní podnik s náklady 472 milionů korun. „Pro letošní rok předpokládáme podporu od města 336 milionů korun. Do roku 2021 se to pohybovalo výrazně níže, pod úrovní 300 milionů, ale každý rok je tam vidět výrazný nárůst,“ počítá náměstek primátora pro správu majetku Pavel Marek. Je to hlavně vinou inflace, zdražuje prakticky všechno, od náhradních dílů až po pohonné hmoty.

„Na elektřinu jezdíme 60 procent celkového nájezdu, a ta zdražila víc než trojnásobně. Pro nás to znamená 16 milionů navíc. Stále je to ale levnější, než jezdit na naftu. U ní se cena zvedla od října o 10 korun za litr, a to je dalších zhruba 13 milionů navíc,“ říká ředitel dopravního podniku Zdeněk Abraham.

Kromě rostoucích cen se podle něj na hospodaření podniku podepsal také covid: „Ještě v roce 2019 jsme měli tržby zhruba 125 milionů. Dneska jsme na nějakých 80 až 85 milionech korun, chybí nám třetina tržeb.

Za poslední měsíc ale vidíme na tržbách, že se autobusy zase začaly plnit. Asi jak zdražily pohonné hmoty, lidé šetří, nechávají auta doma a víc s námi jezdí.“

Městkou dotaci dopravnímu podniku řeší už delší dobu hradecké zastupitelstvo. To si vyžádalo analýzu, jak to zařídit, aby dotace města nenarůstala.

3D model stadionu v Malšovicích
Hradecký fotbalový stadion můžete už vidět jako 3D animaci

Jenže očekávaná desetiprocentní inflace znamená roční nárůst nákladů minimálně o dalších 47 milionů korun. „Z provozních věcí to nelze brát. Lze to pouze, pokud bychom nějakým způsobem začali omezovat dopravu v Hradci Králové. A to rozhodnutí je na městě, aby zadalo dopravnímu podniku, kolik přesně bychom měli uspořit,“ vysvětloval minulý týden zastupitelům ředitel dopravního podniku.

Následná debata zastupitelů však příliš nového nepřinesla. V podstatě se shodli, že omezování městské dopravy by bylo kontraproduktivní a zastropování, nebo dokonce omezování dotace je v současné situaci nereálné.

„Pokud chceme udržet nějaký standard dopravy, pokud chceme udržet lidi v MHD a ne je vrátit do aut, budeme asi muset na její provoz dát mnohem víc, než jsme si vůbec mysleli,“ přiznal opoziční zastupitel za KSČM Lubomír Štěpán.

Část zastupitelů pak navrhovala přesměrovat do dopravního podniku některé budoucí příjmy. Třeba z pokut, které odhalí nové inteligentní křižovatky, nebo z možného rozšíření parkovacího systému.

Další možností, jak zlepšit hospodaření dopravního podniku, by bylo zdražení jízdného. Jeho výše se neměnila už pět let. Podle Zdenka Abrahama by ale zdražení bylo mohlo být kontraproduktivní: „Nevěřím tomu, že kdybychom zdražili o třetinu, že by se to dorovnalo na původní částku. Lidé by začali jezdit nějak jinak. Tarif jízdného ale stanovuje město. Loni po nás poprvé chtělo, abychom navrhli cenu jízdného, a my jsme tedy dali tři návrhy. Ani jeden neprošel.“

A s blížícími se komunálními volbami je jasné, že nepopulární kroky, ať už by to bylo zdražování jízdenek, nebo omezování dopravy se dělat nebudou. Město si musí jasně říct, co od dopravního podniku chce a kolik je za to ochotné platit.

„Myslím si, že v současnosti to ovlivňují volby, pragmatizmus se ztrácí. Bude to muset rozhodnout nové vedení města, určitě to pro ně nebude snadná záležitost,“ myslí si náměstek primátora Pavel Marek.