„Poslušně hlásím, pane lajtnant," řekl Švejk, dobromyslně se usmívaje, „že mne, mezitím co jsem čekal na ten nejbližší vlak, stihla ta nehoda, že jsem pil za stolem jedno pivo za druhým."

Domácí konzumace

Tak Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka vykresluje povahu českého člověka, kterému je pivo velmi blízké. Ostatně o Češích je to ve světě obecně známo. Čas, kdy lidé vysedávali po hospodách a ti „nejzkušenější" do sebe dokázali za večer „nasoukat" toliko zlatavého moku, že účtenka připomínala spíše primitivní nákres zahrádky, se stává pomalinku historií. „Ti, kteří dokážou vypít deset a více piv, do hospod už moc nechodí. Je to na ně moc drahé. To si radši koupí domů pivo v petkách," říká provozní hradecké hospody U Dvořáků Pavel Škorvánek. Jeho slova potvrzuje i statistika, kdy si v České republice pivo doma otevře 27 procent lidí.

Na druhou stranu právě Královéhradecký kraj vystoupal na pomyslnou špičku pijáků chmelového moku, kdy orosenou sklenici s pořádnou čepicí v restauračním zařízení za posledních dvanáct měsíců popíjelo 75 procent populace. Stejnou oblibu hospůdek mají i lidé v kraji Jihočeském. Mekka piva, tedy Plzeňský kraj, skončil v hospodském žebříčku až na třetím místě. „Je také zajímavé, že i když se teď chodí méně do hospod, tak stále v konzumaci vede pivo. A to ve všech kategoriích," řekl Deníku Pavel Škorvánek s poukazem na to, že výtoč u „desítky", „jedenáctky" i „dvanáctky" je prakticky obdobná.

Hospodský klid

„Co se pak týče alkoholu tvrdého, tak ten si také lidé dávají méně. Asi je to současnou hospodskou kulturou, kdy už lidé nejsou navyklí na to jít domů „vykropeni", ale hospodu berou jako místo setkávání a odreagování," dodal hospodský.

Pivo do své oblíbené hospůdky chodí popíjet i pětatřicetiletý Karel. „Mám rád tu atmosféru. Nijak to však s pivem nepřeháním. Ale tak jako u všeho v životě záleží na konstelaci. Na druhou stranu nechápu, že si lidé kupují pivo domů. Já jsem to sice takto párkrát udělal, ale jednak tam není ta chuť a chybí mi tam právě ta hospodská atmosféra," říká Karel, který si nedovede představit, že by se po návštěvě restaurace válel někde ve škarpě.

„Neberu pivo jako alkohol, ale jako povzbuzující nápoj. A nechápu lidi, kteří jej berou jen jako prostředek k odstřižení se od reality," dodává milovník zlatavého nápoje s tím, že tvrdý alkohol je pro něj prakticky zapovězený. „Jak se říká, nemá se míchat, ale jednou za půl roku si panáčka dám."

Východočeši si potrpí na „dvojku" k večeři
Východní Čechy - K dobrému jídlu patří (minimálně) sklenka dobrého vína. Ano, čtete dobře. Nikoliv piva, ale vína. Myslí si to třetina obyvatel Pardubického a čtvrtina obyvatel Královéhradeckého kraje. Mnohem větší podíl než ve zbytku republiky. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu. Celostátně tuto příjemnou „zásadu" vína k jídlu ctí jen pětina respondentů. Z výzkumu o pití alkoholu vyplynuly o východních Čechách i další zajímavosti.

Národ pivařů. Kdo nepije, není Čech?
Česká republika - V porovnání s ostatními státy jsme největšími pijáky piva. S tím určitě souvisí i nedávné zjištění, že podle dvou z deseti Čechů a Češek je opravdový chlap jen ten, který na posezení vypije několik piv. Alespoň jednou týdně si doma dá pivo, víno nebo tvrdý alkohol více než třetina z nás a mimo domov si na drink týdně zajde čtvrtina. Při tom všem přes 60 procent lidí považuje alkohol za nebezpečnou drogu. Průzkum agentury MML-TGI probíhal v průběhu roku 2015 na 15 000 respondentech.