„Když se teď na to dívám zpětně, tak to bylo hrozně práce, naučit se všechny recepty. Vlastně jsem si dopředu neuvědomoval, do čeho jdu, ale hrozně moc mi to dalo,“ vzpomíná Antonín Vízner na natáčení třetí série pekařské show, kterou v současnosti vysílá Česká televize.

K tomu, aby se přihlásil do televizní show, ho už během druhé řady přemluvily spolužačky. „Věděly, že rád peču. Když jsem se hlásil, tak mi bylo ještě 15, ale klíčové bylo, že mi v době natáčení bude 16 let,“ vysvětluje nejmladší z dvanácti soutěžících, kteří na televizní obrazovky prošli hustým sítem konkurzů.

Desetiletý Patrik ministroval na více než 123 bohoslužbách po celém světě.
Ministrant Patrik z Roudnice v České knize rekordů. Stál po boku i papežovi

„Nejdřív pošlete přihlášku, a pokud vás vyberou, přinesete jeden sladký a jeden slaný výrobek. V dalším kole pečete podle zadání, které se dozvíte na místě,“ vzpomíná na první krůčky už za dohledu kamer. Pak už byl jen potřeba souhlas rodičů. „Myslím si, že je to pro syna velká zkušenost, sám se přihlásil a vyzkoušel si, že ne všechny věci jsou tak čisté, jak vypadají. Je to dobrý základ do života,“ uvažuje tatínek Tomáš Vízner.

„Já jsem vychillenej prostě,“ je jedna z Tondových ikonických hlášek v show Peče celá země.

Třetí řada Peče celá země se natáčela zhruba pět týdnů v květnu a v červnu na zámku Bon Repos severovýchodně od Prahy. „Přišlo mi super, že jsem ráno jen vstal a oni si mě pak upravili, oblékli, učesali,“ usmívá se vysoký mladík.

Jinak ale zažíval perné dny. Někdy se točilo i bezmála 12 hodin. „Předem jsem netušil, do čeho jdu. Čtyři, pět dní v týdnu. Pak na víkend domů. Ale třeba v pátek jdete do školy a dopisujete několik testů,“ prozrazuje student Prvního soukromého jazykového gymnázia v Hradci Králové.

Josef Maršálek a Adriana Mašková
Josef Maršálek o konci ve StarDance: Viděl jsem v Indii umírat lidi, o nic nejde

Kromě rozšířené výuky angličtiny a francouzštiny se ve škole zaměřuje na studium informatiky. „Umělá inteligence ještě v době natáčení tolik nefrčela, dnes už bych s ní určitě konzultoval, jestli se jí můj recept líbí,“ směje se mladík, který by se jednou rád živil právě prací s počítači: „Cukrařina mě baví hodně, ale nemyslím si, že bych ji mohl dělat jako hlavní práci. Určitě chci studovat vysokou školu. Ale jednou bych si chtěl otevřít třeba cukrárnu.“

V samotné show pak amatérští pekaři čelí třem typům úkolů. Technickou výzvu předem neznají, ale na osobní a kreativní se mohou připravit. „Dopředu víte zadání i čas, který budete mít. Všechno jsem si doma zkoušel, abych věděl, jak si to rozplánovat. Prostě jsem mamku vyhodil z kuchyně, pustil si stopky a dal se do práce,“ vzpomíná Tonda na přípravy na soutěžní klání.

Rodina pak posloužila jako rozhodčí. „Ve spoustě věcí mi hodně poradili a hodně mě podpořili,“ říká vděčně. Podporují ho také spolužáci nebo fanoušci pořadu. Mimochodem počet lidí, kteří ho sleduj na Instagramu, už stoupl z dvou set na tisíc. Na ulici ho občas někdo pozná a samozřejmě ho podporuje i jeho škola: „Palce mi drží i spolužáci. Ti mi třeba během natáčení posílali zápisky,“ nezapomene připomenout Antonín Vízner. 

V hlavní roli seriálu Smysl pro tumor se představí Filip Březina, Tereza Brodská, Jiří Bartoška či Alžběta Malá.
Seriál, který ocení Hradečáci. Smysl pro tumor se natáčel v hradecké nemocnici

Ze začátku byl student z Hradce Králové z natáčení ve stresu, ale díky dobré atmosféře z něj vše brzy spadlo: „Nikdo to tam nepřišel vyhrát. Všichni jsme si to chtěli užít a bylo to super. Kdokoliv nás opouštěl, tak nám to bylo upřímně líto,“ říká Antonín. Současně přiznává, že při sledování předchozích řad nevěřil, že je možné, aby soutěžící stáli tolik při sobě: „Ale ve skutečnosti je to mnohem intenzivnější. Když někdo nestíhal, tak mu všichni pomáhali.“

Za deset dílů pořadu připraví soutěžící kolem 150 receptů. A nic nepřijde na zmar. „Celkem se na natáčení podílí snad 70 lidí a všichni chtějí ochutnat. Samozřejmě i my soutěžící jsem zvědaví, co upekli ostatní. Nic se nevyhazovalo,“ odpovídá Antonín na otázku, která asi napadne každého diváka. Mimochodem po natáčení si dal od pečení měsíční pauzu.

Tonda Vízner je prostřední ze tří bratrů. Všichni sportují, ale na pečení se vrhnul jen Tonda: „Od mala, zhruba od šesti sedmi let jsem pomáhal mámě při pečení. Pak se narodil mladší brácha a máma neměla tolik času na pečení, a tak jsem začal pod jejím vedení péct vlastně sám.“

Rosálie s maminkou.
Rosálie spěchala na svět, narodila se v autě před branami hradecké porodnice

A z pečení se pomalu a jistě začal stávat koníček. „Nejvíc jsem se zdokonalil v době karantény. Pak jsme byli s kamarádem o prázdninách na týdenním příměstském táboře zaměřeném na cukrařinu a pečení. Tam mě to začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Tonda. A tak začal chodit na speciální kurzy.

Kvůli soutěži České televizi si dokonce domluvil i týdenní stáž ve vyhlášené kavárně Fidla ve Smiřicích u Hradce Králové. „Všechno beru relativně zodpovědně, na všechno se snažím připravit dopředu,“ přiznává vytáhlý sympatický mladík. Pečení a cukrařina ale není jeho jediným koníčkem. Dvakrát týdně chodí na tréninky moderního tance, občas si zajde do fitka, nebo zaběhat.