Náklady na modernizaci Královéhradecký kraj jako zřizovatel hvězdárny vyčíslil na 160 milionů korun.

„Budoucí investicí do hvězdárny chceme podpořit zájem veřejnosti o přírodní vědy, vytvořit místa pro nové dalekohledy, sluneční věž, ale také přilákat všechny věkové kategorie, pro které hvězdárna bude nabízet poutavé edukační programy,“ sdělila náměstkyně hradeckého hejtmana Martina Berdychová.

Generace návštěvníků důvěrně znají původní mechanické planetárium, které je v provozu od roku 1957 a patří k nejstarším plně funkčním zařízením svého druhu u nás.

„Je pravděpodobně jedním z posledních funkčních klasických planetárií v Evropě,“ podotkl vedoucí technického oddělení hvězdárny Marek Tušl.

Téměř 77 let od poklepání na základní kámen budovy hvězdárny v Hradci Králové se začíná zhmotňovat dlouholeté přání astronomů i zájemců o přírodní vědy z celého regionu. Modernizaci ikonického objektu v jižní části krajského města odstartuje architektonic
Podobu hradecké hvězdárny určí soutěž. Chceme to udělat pořádně, vzkazuje kraj

Vstupní foyer, terasu na střeše, dalekohledy nebo přednáškový sál si lidé pamatují od dětství ze školních exkurzí. Přestože vzdělávací programy pro veřejnost i návštěvnické a odborné zázemí hradecké hvězdárny jdou s dobou, interiéry objektu si žádají změny, o kterých se uvažuje již desítky let.

„Modernizace rozhodně neznamená, že by tu nastaly překotné změny. Tradiční budova hvězdárny, která tu je od počátku padesátých let, tvoří místní dominantu. Architektonické řešení by ji mělo citlivě přiblížit k moderní době, ale zachovat její ráz,“ zdůraznil ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové Miroslav Krejčí. Změny se dotknou zejména vniřních prostor.

To koresponduje i se základním zadáním týkajícím se architektonické soutěže, z níž vzejde projektová dokumentace a podoba změn na hvězdárně. Podle ní je cílem nalézt optimální řešení modernizace po stránce architektonické, dispoziční i technické.

„Dlouhodobě fungující instituce si ve svých prostorech našla osvědčený způsob provozu, který by měl být v navazující zakázce velmi citlivě vnímán a v projektu reflektován,“ píše se také v podkladech.

Z první části dvoufázové soutěže vzejde osm návrhů, které se dostanou do druhého kola.

„V něm budou mít účastníci prostor reagovat na připomínky, podněty a hodnocení z první fáze, a poté svůj projekt dopracují do podrobností,“ uvedla Berdychová.

Zdroj: Deník/Stanislav Ďoubal

O vítězi soutěže rozhodne koncem května porota, jejíž doporučení budou schvalovat krajští radní.

„Předpokládáme, že v průběhu modernizace nedojde k úplnému uzavření budovy hvězdárny. Je tady solární a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu, který tu provádí měření a je součástí kritické infrastruktury státu. Modernizace bude vyžadovat uzavření částí budovy, ale doufáme, že se to podaří udělat tak, abychom mohli alespoň část provozu zachovat,“ řekl Krejčí a upozornil, že záměr modernizace je teprve na začátku.

Podle Martiny Berdychové změny na hvězdárně výrazně ovlivní vnitřní části budovy, ale zároveň budou respektovat charakter vědeckého, vzdělávacího a společenského centra, které se tam kdysi podařilo vybudovat a udržovat s dobou a novými poznatky až do současnosti.

„Zcela jistě je potřeba pracovat s návštěvnickým centrem. Současné prostory již koncepčně příliš nevyhovují. Zlepší se tedy komfort pro návštěvníky, budova bude energeticky nenáročná, a také získá původní ráz podle projektu ze čtyřicátých let. V průběhu let tam došlo k některým úpravám, které nebyly vždy úplně vhodné a měly by se eliminovat. Půjde o celkovou rekonstrukci, která bude k objektu velice citlivá,“ vysvětlila v rozhovoru pro Deník náměstkyně hejtmana.

Původní vzhled hvězdárny a zachovalé interiéry objektu jsou jen kulisami, za kterými se odehrává neustálá proměna reflektující vývoj astronomie a přírodních věd. Přizpůsobují se tomu programy pro veřejnost a pro školy i odborná činnost vědeckých pracovníků. V tomto smyslu modernizace hvězdárny probíhá neustále již od jejích počátku. Dosavadní zásahy do vnitřních částí i změny přispívající k atraktivnosti pro návštěvníky však byly dosud postupné. Přesto například informační tabule ve vstupní hale hvězdárny již několik let doplňují zajímavé interaktivní prvky a další inspirativně pojaté součásti prezentace.

„Tady je například počítadlo objevených planet. Když se najde nová, kolega otočí počítadlem. Vypadá to jednoduše, ale je to věc, která reprezentuje vědeckou realitu,“ ukazuje Tušl na čtyři modré tabulky s číslicemi 5595.

Právě tolik planet se podařilo objevit. Podle něj patří k výhodám hradecké observatoře umístění ve velkém městě a navíc na strategickém a zároveň atraktivním kopci svatého Jana.

„Myslím si, že se od některých jiných hvězdáren lišíme také osobním přístupem k návštěvníkům. Snažíme se s nimi mluvit individuálně, věnovat se jim, výklad jim podat z očí do očí. Důležité jsou i jejich dotazy, díky kterým se můžeme dostat k detailům,“ dodává Tušl.