V posledních letech je u hradeckých řek stále živěji. Přispěla k tomu rekonstrukce náplavky na Labi, která slouží jako romantické zázemí pro nejrůznější kulturní a sportovní akce, vybudování příjemných zastavení při Orlici v podobě sauny či rekreačního areálu v Malšovicích nebo rekonstrukce restaurace se zahrádkou u letního kina Širák.
Stálicí však zůstává přístav u Novákových garáží a parta milovníků plavidel a parních strojů. I přes komplikace kvůli covidu, válce na Ukrajině nebo skokovému zvýšení pronájmu pozemku. „Musím říct, že jsem kvůli tomu chtěl skončit,“ přiznává v rozhovoru třiašedesátiletý spoluzakladatel Hradecké paroplavební společnosti Jaroslav Kostkan.
Jaká je budoucnost hradecké plavby a jejích průkopníků?
Máme chuť jezdit dál. V poslední době jsme kvůli opravě Pražského mostu museli upustit od páry, protože jsme se pod něj s komínem nevešli. Jezdíme sice na motory, ale tak, jak máme, tedy každý den a každou celou hodinu. Snažíme se i v těch několika starších lidech udržet provoz.
play_fill
A co nové nápady?
Nějaké by byly, ale vloni i letos je zhatily mé zdravotní problémy. Byl jsem na dvou operacích a ještě jdu na jeden menší zákrok v září. Když budeme zdraví, budeme fungovat dál.
V posledních letech bylo problémů více a odstartovala je opatření proti covidu. Jaké další potíže vás potkaly?
Potom se začala stavět lávka u Aldisu, pod kterou jsme nepropluli, takže jsme museli lodě snížit. Naštěstí nás tam firma přes staveniště pustila, jinak bychom rok nejezdili. Následně přišla válka na Ukrajině a několikanásobné zdražení uhlí. Museli jsme flotilu motorizovat, abychom vůbec mohli plout, na černé uhlí to nešlo. Potom začala oprava Pražského mostu. Důležité je, že jsme vždy dokázali fungovat.
Kromě drahého uhlí se také v celé republice prudce zvýšily pronájmy pozemků s přístavišti, kotvišti a moly…
Když jsme začínali, byl nájem tři tisíce korun ročně, dnes je to skoro padesát tisíc. I proto musí lodě jezdit, aby vydělávaly. Je to jednoduchý vzkaz - buď zaplaťte, nebo sbalte a běžte. Anebo zvyšte vstupné. Musím říct, že jsem kvůli tomu chtěl skončit.
Historie paroplavební společnosti
Hradecká paroplavební společnost vznikla v roce 1998. Jejími zakladateli jsou Jaroslav Kostkan a Zdeněk Balský, kteří společně postavili parní člun Hradec. Ten se stal novou turistickou atrakcí pro obyvatele i návštěvníky Hradce Králové. Roku 1999 byla na Smetanově nábřeží (znovu po 30 letech) otevřena Půjčovna malých plavidel a začal provoz parní lodi. V roce 2001 začala společnost pracovat na nové parní lodi, která byla za přispění města a přátel plavby spuštěna na vodu v červenci roku 2004. Jedná se o zadokolesový parník se strojním pohonem Královna Eliška. Téhož roku byla do provozu uvedena i Pirátská plachetnice, o kterou je zájem hlavně mezi dětmi. Od června roku 2008 přibyla do hradecké flotily motorová loď Smiřice. V září 2014 byla uvedena do provozu zatím poslední loď, vrtulový parník Primátor Ulrich, která byla postavena s přispěním města.
U Labe se v poslední době koná více akcí, lidé vyrážejí na vodu ve vlastních plavidlech nebo si chodí častěji zaplavat. Zároveň vznikla lávka, v současnosti se u ní dokončují takzvané schody do Labe s molem. Co vůbec říkáte na novinky?
Ať stála lávka, kolik stála, je pěkná. Jsem bývalý mostař a umím to ocenit. Když tam jezdím, pozoruji, jak ji lidé využívají, že tam není zbytečná. Myslím si, že se tam hodí, stejně jako stupně s molem. Když si tam někdo mávne, tak tam i zastavíme. Pražský most je krásně opravený. Když vidím z hladiny tu odvedenou práci, to nýtování, nátěry, je to paráda. Sice nás to omezovalo, ale dnes jsem rád, jak to vypadá.
play_fill
Kolik je vlastně kromě vás a Zdeňka Balského zakladatelů a provozovatelů hradecké paroplavby?
Máme ještě jednoho vedoucího provozovny, dva stálé kapitány a další dva, kteří nám vypomáhají. Jeden je sice v nemocnici, ale chce jezdit dál a už se snad dává dohromady. My se Zdeňkem samozřejmě také jezdíme. Já jsem v naší partě nejmladší.
Jak to vypadá s vašimi nástupci. Mají mladí lidé zájem?
Pokud bychom jim platili mzdu, museli bychom zvednout vstupné tak, že by na to lidé neměli.
Předpokládám však, že vaše činnost je spíše pro nadšence, kteří na peníze tolik nehledí…
My jsme to začali dělat proto, že nás to bavilo. Mladá nastupující generace je jiná. Vezměte si, že jsme si lodě postavili sami. Udělali jsme jednu, potom jsme se snažili vydělat si na druhou a tak to šlo dál. Ale třeba se někdo objeví a ty nástupce mít budeme. Mladou krev určitě uvítáme.
Co je potřeba k tomu, aby s vámi mohl začínající kapitán jezdit?
Musí mu být alespoň osmnáct let a potřebuje k tomu průkaz pro vůdce malého plavidla. Zkoušky u plavební správy se dají udělat i v Hradci. Potom bychom ho zacvičili a jakmile bychom usoudili, že to již umí, mohl by regulérně jezdit.
play_fill
Již jsme zmínili atraktivitu hradeckých nábřeží, neobáváte se konkurence?
Není to žádný byznys, je s tím spousta starostí, takže je otázka, kdo by to dělal.
Vraťme se k vašim plánům a cílům.
Optimismus máme, stejně jako plány a nápady, ale zatím bych to nechal na dobu, kdy budu kompletně zdravotně v pořádku. Bude to téma na příští rozhovor. Nicméně cílem je úspěšně dojet letošní sezonu, která by mohla být delší než obvykle. Předpovědi hlásí pěkný podzim, takže bych rád udržel lodě na vodě po celé září.
