“Už od 17. listopadu večer jsem měli informace ze Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky a několika lidí, zprávy se šířily rychle,” vzpomíná na dny před 30 lety Jindřich Vedlich, který v té době studoval na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. “V pondělí 20. listopadu přijeli do Hradce na koleje Na kotli pražští vysokoškoláci, a věci dostaly rychlý spád.”

Stávkový výbor

Ještě v ten den na kolejích vznikl vysokoškolský stávkový výbor. jeho nejvýraznějšími osobnostmi byli vedle Jindřicha Vedlicha také Robert Novák a Pavel Fátor. Večer se pak poprvé sešlo před tehdejším Divadlem Vítězného února (dnes Klicperova divadla) několik lidí.

Revoluce v Hradci začala.

Poprvé u divadla

Souběžnou roli divadelníků připomíná Jaroslava Pospíšilová z Muzea východních Čech: "Setkání zástupců divadel v Praze se zúčastnili také režisér hradeckého Divadla Vítězného února Oldřich Kužílek a dramaturg Jaroslav Etlík. Informovali Hradec a 20. listopadu se divadelníci rozhodli, že půjdou do stávky. Večer se před hradeckým divadlem sešlo několik desítek lidí."

Havel na Hrad

V úterý 21. listopadu se pak studenti sešli u zimního stadionu, odkud se vydali ulicemi nahoru na tehdejší Žižkovo (dnes Velké) náměstí v historickém centru města. Podle pamětníků se po několika metrech průvod změnil v několikatisícový dav. Studenti na náměstí četli zprávy o dění v Praze, mluvili tom, proč stávkují a co chtějí. Lidé přicházeli s transparenty. Havel na Hrad, Odejděte, Svobodné volby, Stranické pijavice pryč a nikdy více, Prior Hradec je s vámi…

Statisíce lidí se sešly na pražské Letné na protest proti Andreji Babišovi a Marii Benešové.
V sobotu na Letnou, v neděli oslavy demokracie po celém kraji

Rudá bašta

Ačkoliv síla a podpora lidí byla od první dnů velká a den ode dne větší, komunistická moc se v prvních dnech po 17. listopadu. nevzdávala. Ne nadarmo se tehdy Východočeskému kraji všeobecně prezdívalo Rudá komunistická bašta. Podle Jindřicha Vedlicha byla i po 17. listopadu 1989 v Hradci Králové stále velmi aktivní Státní bezpečnost, která některé studentské vůdce dokonce zadržela. "Zlomilo se to v podstatě až zvolením Václava Havla československým prezidentem 29. prosince 1989. Do té doby se estébáci drželi, prorežimní síly byly velmi aktivní. Některé z nás estébáci zadrželi, chodili nám výhrůžné anonymy," vzpomíná na poslední záchvěvy komunistické moci Jindřich Vedlich.

Občanské fórum

Klíčový okamžik revolučních dnů nastal 23. listopadu, kdy bylo v Hradci Králové založeno Občanské fórum, do jehož čela se dostala výrazná a respektovaná osobnost: Josef Vágner, který byl do roku 1983 ředitelem zoo Dvůr Králové nad Labem.

Zvonění klíčů

Přesně deset dní po masakru na Národní třídě se konala generální stávka, k níž se na hradeckém Žižkově náměstí připojilo dvacet tisíc lidí. V kruté zimě cinkali klíči komunistickému režimu na rozloučenou. Bylo jasné, že komunistický režim padl.

Dne 29. prosince byl zvolen československým prezidentem Václav Havel - jedna z jeho prvních cest vedla právě do Hradce Králové.

Papírová zeď z kartonových krabic se po 30 letech vrátila do Hradce Králové.
FOTO: Muž, který v roce 1989 vymyslel zeď z krabic: „Bránili jsme ji noc co noc“

Osobnosti revoluce v Hradci Králové:
Josef Vágner (někdejší ředitel zoo Dvůr Králové nad Labem a lídr krajského Občanského fóra)

Oldřich Kužílek (režisér hradeckého divadla a jeden ze zakladatelů Občanského fóra)

Mons. Karel Očenášek, který se mohl vrátit do biskupského úřadu.