Stavba hradecké hvězdárny začala na kopci Svatého Jana před 75 lety. Byla to po pražském Petříně a Českých Budějovicích třetí hvězdárna v Čechách, vysvětluje za hradeckou hvězdárnu Martin Cholasta: „Po vzniku České astronomické společnosti se v roce 1929 se ustavila Astronomická společnost v Hradci Králové, která existuje doposud. Jako hlavní úkol měla postavit hvězdárnu.“ První snahy o stavbu observatoře se v metropoli východních Čech objevily už na konci 19. století. Na síle nabraly za první republiky, ale vše přibrzdila světová válka.

Po válce spojily síly Astronomická společnost v Hradci Králové, hradecká Státní meteorologická observatoř a Přírodovědecký klub severovýchodních Čech a v roce 1946 pak započala veřejná sbírka.

„Spolek pro stavbu lidové hvězdárny za rok sesbíral z darů lidí, institucí a místních firem dva miliony korun. Další tři a půl milionu korun přidal stát a stavba mohla začít,“ říká Martin Cholasta. Lidovou hvězdárnu Eduarda Beneše stavěla firma a hodně se do prací zapojili i dobrovolníci. „V roce 1955 byla hvězdárna slavnostně otevřena. Dnešní podobu získala v roce 1961,“ nahlíží do dobových dokumentů ředitel hvězdárny a planetária Miroslav Krejčí.

close Stavba hradecké hvězdárny začala před 75 lety. Kraj dnes chystá její rekonstrukci. info Zdroj: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové zoom_in Stavba hradecké hvězdárny začala před 75 lety. Kraj dnes chystá její rekonstrukci.

Jméno po druhém československém prezidentovi ale hvězdárna z politických důvodů nikdy nenesla. Dodnes ale na budově najdeme místo, kde měla Benešova socha stát. „Původně měla hvězdárna sloužit především jako bioklimatologická observatoř, která měla dávat potřebné informace zemědělcům. Po komunistickém puči se ale plány změnily,“ připomíná peripetie doby Martin Cholasta. Na Novém Hradci ale vedle hvězdárny a observatoře stále funguje solární a ozonová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu. Klimatická měření a pozorování na Novém Hradci meteorologové souvisle zaznamenávají už od roku 1951.

V roce 2019 získal budovu od města Královéhradecký kraj, který je zřizovatelem hradecké hvězdárny a planetária a v roce 2015 zde otevřel moderní digitální planetárium. Teď se začíná chystat modernizace původní budovy. „Ta jako taková není ve špatném stavu. Zastaralá je ale technologie a přístrojové vybavení. Potřeba je i zateplení budovy, která je dnes vytápěná plynem,“ připomíná Miroslav Krejčí a říká, že potřeba jsou nové přístroje a dalekohledy: „Naše vybavení je staré desítky let. Musíme je často opravovat svépomocí. Rádi bychom pořídili i nějaký větší dalekohled.“

S rekonstrukcí počítá v příštích letech i kraj, potvrzuje mluvčí hejtmanství Dan Lechmann: „V současné době se připravuje architektonická soutěž, která bude základem pro projektovou dokumentaci.“

Ročně hvězdárnu a planetárium navštíví přes 30 tisíc lidí. Vzdělávací programy lákají děti od mateřských škol až po seniory v rámci univerzit třetího věku: „V dětech zájem o hvězdnou oblohu určitě je, jen je potřeba ho rozvinout. Snažíme se lidem poutavou formou zprostředkovat poslední poznatky astronomie a kosmonautiky. I proto jsme pořizovali moderní digitální planetárium. Děti jsou nadšené, když od nás odchází,“ zamýšlí se ředitel hradecké hvězdárny a planetária Miroslav Krejčí a dodává, zážitek z pozorování hvězdné oblohy nemůže nic nahradit.