Na české koleje by po 70 letech opět mohl vyjet dobový mezinárodní rychlík, jak ho znali cestující mezi oběma světovými válkami. Skupina nadšenců z okolí Hradce Králové sbírá od začátku 90. let vraky rychlíkových vozů z počátku století, které v ostatních muzejních sbírkách prakticky chybějí. Teď získali i sponzora a začnou vozy opravovat. První vůz by mohl začít jezdit během tří let.
„Ještě přesně nemáme jasno v tom, jestli souprava bude vyjíždět pouze při zvláštních příležitostech, kde bude stát a tak podobně. Záleží na financíh. Ve světě podobné soupravy jezdí a využívají je lidé k netradičnímu cestování,“ řekl Petr Voženílek, předseda sdružení Ajax, které hodlá vozy opravit.
Když železniční muzejnictví v Česku začínalo, převzalo v podstatě vozidla, která u tehdejších ČSD končila parní provoz na lokálkách. Rychlíkových lokomotiv sice pár zbylo, jenže na vozy k nim patřící se poněkud zapomnělo. Oblíbené nostalgické vlaky proto sice vozí parní lokomotivy, ale cestující se na ně dívají ze skoro soudobých vagonů. Z první poloviny 20. století, kdy dlouhé čtyřnápravové vozy ovládly mezinárodní i část vnitrozemských rychlíků, se dochovalo jen několik málo exponátů.
Hradecký spolek nazvaný Ajax od 90. let nasbíral deset takových vozů, kterým často hrozila brzká likvidace. Teď je chce začít opravovat. „V první fázi chceme opravit tři vozy, které začneme používat na akcích a budou do jisté míry financovat opravy dalších,“ řekl předseda sdružení Petr Voženílek. Hlavní cíl je podle něj ještě větší: opravit všechny vozy a poskládat z nich celý mezinárodní rychlík z počátku 30. let, který spojoval Berlín s Prahou, Budapeští a Balkánem a k němuž tehdy malí kluci vzhlíželi.
Vagony hledali nadšenci po celém Česku. Když dosloužily, převzaly je stavaři a používali ve stavebních vlacích, a tak jsou navenek často k nepoznání změněné. Mezi největší unikáty patří dva lůžkové a jeden restaurační vůz mezinárodní společnosti CIWL nebo jeden z prvních skutečně rychlíkových vozů 1. a 2. třídy z roku 1894.
Spolek prý teď získal poměrně významného sponzora, který na první opravy vozů přispěje. Kolik by stálo opravit všechny vozy, je stále nejasné.
„Platí, že čím větší unikát, tím v horším stavu, ale obecně se náklady na renovaci prvních a jednodušších vozů pohybují kolem dvou milionů korun za jeden,“ odhadl Voženílek. „Opravy budou takový zvláštní mix, velké věci si budeme zadávat do opraven a sami budeme dělat jen hrubé práce, demontáže i to, co už dneska velké opravny stejně neumějí,“ dodal. U většiny vozů bude potřeba úplně znovu zařídit interiér.
Vozy jsou zatím vedle prostor Muzea sdělovací a zabezpečovací techniky Na Pláckách v Hradci. „Ve chvíli, kdy vagony zprovozníme, bude nutné je někde uskladnit, v nějaké hale. V Hradci zatím o žádné nevíme, je docela možné, že se budeme muset přesunout jinam,“ dodal Petr Voženílek.
Podobný projekt chystají i České dráhy, které chtějí sestavit „český Orient Express“. Jejich iniciativa by ale podle dřívějších informací měla být spíše komerční a zacílená především na firemní klientelu.
(čtk, hod)