Jan Hus (1371? - 6.7.1415)

"Vůdčí postava české reformace"

Vzdělání získává Hus nejprve na městské škole v Prachaticích, od roku 1390 pak studuje v Praze, na artistické fakultě tamní, Karlem IV. Lucemburským nepříliš dávno založené, univerzity - v roce 1393 se pak Hus stává bakalářem a v roce 1396 mistrem svobodných umění. Zároveň Jan Hus studuje i teologii - v roce 1396 se stává bakalářem teologie.

Od roku 1398 Jan Hus začíná na pražské univerzitě, na artistické fakultě, sám přednášet, v roce 1400 pak dosahuje kněžského svěcení. V letech 1401-02 pak Jan Hus stojí v čele artistické fakulty pražské univerzity jako její děkan, v letech 1409-10, po vydání Kutnohorského dekretu králem Václavem IV. Lucemburským, přitom působí jako rektor celé univerzity.

Husova kariéra kazatelská začíná ještě na konci 14. století, kdy káže v kostele sv. Martina v Praze, nicméně, do povědomí těch nejširších lidových mas se dostává až po roce 1402, kdy začíná kázat v Betlémské kapli na Starém Městě pražském (ta patří ve své době k největším církevním prostorám v Evropě, dokáže pojmout i tři tisíce posluchačů) - jeho kázání, v nichž žádá nápravu a očistu církve, brojí proti hromadění majetku církví, proti svatokupectví, tj. obchodu s odpustky či proti rostoucímu vlivu církve na světskou politiku (Jan Hus je výrazně ovlivněn učením oxfordského profesora J. Viklefa), jsou brzy hojně navštěvována obyvatelstvem všech vrstev.

Svým učením (a to především jeho částí, požadující, aby světská moc byla oprávněna zbavit církev jejího majetku) si Jan Hus získává podporu těch nejvyšších míst - Jan Hus je podporován samotným králem Václavem IV. Lucemburským, který pak v roce 1409 vydáním Dekretu kutnohorského> zajistí na pražské univerzitě hlasovací převahu české straně nad stranou německou - Jan Hus se pak stává do roku 1410 rektorem univerzity, němečtí mistři z pražské univerzity odcházejí a uchylují se do zahraničí.

Husův úspěch je ale pouze dočasný - již v roce 1410 se proti němu obrací česká církevní hierarchie, která si na papeži vymůže bulu, kterou je zakázáno šířit Viklefovo učení - Jan Hus se odmítne podřídit, odmítne se též dostavit k římské kurii, kam je předvolán - papežská kurie pak Husa uvrhne do klatby.

V této době ale Jana Husa chrání stále ještě král Václav IV. - na jaře roku 1412 ale královská ochrana končí: když se Jan Hus otevřeně postaví proti novému prodeji odpustků (z nichž kyne pro krále zisk), je podpora krále ztracena. Následně je nad Prahou vyhlášen interdikt - Jan Hus je sám v nejvyšší klatbě, Betlémská kaple má být zbořena.

V této situaci Jan Hus odchází na venkov, kde pak žije pod ochranou svých příznivců z řad šlechty - nejprve žije Hus na Kozím hrádku nedaleko Sezimova Ústí, později pak přechází na hrad Krakovec u Rakovníka.

Na venkově pak vznikají ty nejvýznamnější Husovy (česky psané) spisy teologické - v roce 1413 "Knížky o svatokupectví", kde Hus napadá především obchod s odpustky, ve stejném roce vzniká i "Postilla" (tj. "Vyloženie sv. čtení nedělních"), dnes nejrozšířenější Husovo dílo, a "Výklad Viery, Desatera a Páteře".

V této době vznikají i nejvýznamnější latinsky psané Husovy spisy, a to spisy "De sex erroribus" (známé spíše pod českým "O šiesti bludech") a "De ecclesia" ("O církvi", 1413), kde Jan Hus polemizuje s oficiálními církevními kruhy, když za pravou křesťanskou církev označí nikoliv církev jako instituci, nýbrž společenství věřících, řídících se Božím zákonem.

Je třeba ještě poznamenat, že Jan Hus se významně zasloužil i o vývoj českého jazyka jako takového - vědom si toho, že český (mateřský) jazyk, je potřeba přiblížit více potřebám lidu, zjednodušuje jeho pravopis a zavádí do něj interpunkční znaménka. Často je Husovi připisováno autorství spisu "De orthographia Bohemica" ("O pravopise českém").

Z hradu Krakovce pak Jan Hus v říjnu roku 1414 odjíždí (vyzván k tomu římskoněmeckým králem Zikmundem Lucemburským ) na církevní koncil, svolaný do Kostnice, aby obhájil své učení - měsíc nato, v listopadu 1414, je Jan Hus v Kostnici zatčen a uvězněn, v následném soudním procesu, v němž je vyzván, aby své učení odvolal (a on jej neodvolá), je pak prohlášen za kacíře a odsouzen k trestu smrti upálením.

Trest je pak vykonán 6. července roku 1415 na hranici před městskými hradbami Kostnice, Husův popel je rozptýlen do řeky Rýn.

Po Husově smrti pak vliv jeho učení v českých zemí vzrůstá, o několik let později pak propuká husitská revoluce, která na dlouhou dobu zcela změní poměry v celé Evropě.

Zdroj: zivotopisyonline.cz