V kokpitu letadla strávil už tisíce hodin. Než se však stal pilotem, brázdil nebe s padákem na zádech. V sedmnácti letech Jiří Vysoký přesedlal na větroně, které ho uchvátily.

Pak usedl do kabiny motorových letadel. Nakonec se nechal přesvědčit a pořídil si největší jednomotorový dvojplošník na světě, Antonov An–2. „Kdo stroj zná, mu neřekne jinak, než Andula. Létání s ní je srdeční záležitost,“ říká pilot Vysoký.

Na letecké přehlídce International Flying Display jste se představil při skupinovém letu šesti těchto již historických strojů. Je náročné Andulu zkrotit?

Je to velmi náročné. Vzhledem k tomu, že se jedná o veliký stroj, dvouplošník, který má při své hmotnosti velké setrvačnosti ve vzduchu, na pilota jsou kladeny velké nároky především v odhadu vzdálenosti od ostatních strojů a také v síle řízení.

Takže za řídící páky usedají jedině silní muži.

Síly jsou tam tak nějak standardní, ale jak je vidět na pilotech, když vylezou z letadla po ukázce, jsou lehce mokří (smích). Antonov je starý stroj, který nemá žádné moderní posilovače. Všechno musí utáhnout pilot rukama.

Kdy se vůbec poprvé Antonov objevil ve vzduchu?

Prototyp byl zalétán v roce 1947. Šest letadel, s nimiž naše skupina Antonov létá, stále slouží pro běžné činnosti. Dva se používají jako zemědělské stroje a zbylé čtyři jsou využívány pro výsadky.

Jak jste se vy sám vůbec k létání dostal? Chtěl jste být pilotem už odjakživa, nebo to postupně dozrálo až s věkem?

No… (smích) Ono to přišlo postupně s věkem. Mé původní povolání je úplně jiné než létání. Všichni, kdo létají Andulu, se shodují, že je to srdcová záležitost.

A jak to bylo s usednutím do kokpitu Anduly u vás?

Já jsem začínal skákat na padáku, ale postupně mě začalo více lákat letectví jako takové. Zpočátku jsem létal na větroních, pak na motorových letadlech a nakonec, jelikož se mi v podnikání dařilo, jsem se nechal přesvědčit, že bychom si mohli koupit Andulu. Dnes už máme ve sdružení Heritage of Flying Legends dvě a vznikla z toho láska na celý život.

Přece jen jsou to již staré stroje, které mají své mouchy a musejí se nejspíš hodně opečovávat. Jak to tedy je s náročností údržby?

Je to veterán a jako k veteránu se k ní musí přistupovat. Při údržbě spadáme do kategorie leteckých prací a Letecký úřad České republiky po nás samozřejmě vyžaduje splnění veškerých norem a zákonů, které jsou velmi přísné.

Jak je to vůbec se sháněním náhradních dílů. Jsou k dostání na českém trhu?

V české republice je to čím dál tím komplikovanější. Jezdíme spíše do Maďarska, Ruska, na Ukrajinu, kde bylo těchto letadel mnohem více. Je to už opravdu takové hobby a člověk se snaží sehnat díly, kde se dá.

Co se vám vybaví, když se řekne Andula?

Jeden z nejsilnějších okamžiků, který si vybavím, jsem zažil při evropském sletu nadšenců An–2. Společný let dvaatřiceti Andul je něco nezapomenutelného. Člověk v tu chvíli zažívá pocity, které museli mít piloti za války. Kolem vás je v jednom okamžiku síla dvaatřicetitisíc koní. Jeden letoun má totiž výkon tisíc koní.

Letecká show se neobešla bez generálky

Přímo nad hlavami návštěvníků při královéhradecké přehlídce IFD letouny nekroužily.

Pod přísným dohledem byly akrobatické kousky letadel při druhém ročníku International Flying Display (IFD). Ten si o uplynulém víkendu na bývalém vojenském letišti nenchaly ujít tisíce návštěvníků.

„Piloti mají přesně vymezený prostor, ve kterém se mohou pohybovat. Takový letový koridor má své mantinely včetně minimální povolené výšky,“ vysvětluje Pavel Lang z pořádající Czech Airshow Agency.

Přímo nad hlavami diváků se letouny neobjevily. „Je to z důvodů bezpečnosti. Navíc každý z pilotů předkládá dopředu svou akrobatickou sestavu řídícímu letového provozu, se kterým ji konzultuje. Má vždy připravenu variantu pro normální povětrnostní podmínky i pro stížené,“ doplnil Lang.

Při leteckých přehlídká platí generálky, stejně jako při divadelních představeních. Každý pilot si prostor důkladně prohlédne a proletí si celý koridor, aby věděl, kde se má pohybovat.Při víkendové přehlídce se divákům představilo 55 strojů z šesti států.