Rozhoduje čas a okamžitá pomoc


Podle něj infarktů v poslední době nepřibývá a jejich výskyt dlouhodobě stagnuje.

„Dle mého názoru je to díky lepší výživě a zdravějšímu způsobu života. Lidé si zkrátka přece jen uvědomují, že je třeba nebezpečí infarktu předcházet,“ soudí doktor Seneta. Upozorňuje, že bolesti na hrudi jsou vždy zrádné a je třeba je nepodceňovat a hned volat záchranku.

„Dispečer ani lékař po telefonu nepoznají, zda jde o infarkt, ale vždy je lepší, aby okamžitě vyjela sanitka.V osmi případech z deseti jde o jiný problém působící bolest, hlavně spíš od páteře. Lékař na místě tedy musí určit, zda se jedná skutečně o infarkt. Ve všech sanitních vozech máme dvanáctisvodové EKG, jehož křivku lékař pošle ke konzultaci na oddělení intervenční kardiologie fakultní nemocnice,“ vypráví. Zdůrazňuje, že u infarktu vždy rozhoduje čas a pacient musí být aktivně léčen do 12 hodin od nástupu bolesti.

„Ale ne každý pacient s infarktem musí být převezen do fakultní nemocnice. O tom rozhodne lékař na místě. Ale většinu případů okamžitě předáváme kolegům na oddělení intervenční kardiologie, kde je nemocnému srdeční céva nejčastěji pomocí angioplastiky včas zprůchodněna, aniž by došlo k poškození srdeční svalu,“ říká. Zrádností infarktu je, že může dojít k poruchám srdečního rytmu, srdečního zástavě a náhlému úmrtí.


Doktor Seneta vzpomíná na případ, kdy u pacienta došlo při infarktu k zástavě srdce. Ve vrtulníku záchranky se jej podařilo defibrilovat a oživit. Když se probral, nevěděl, co se stalo a kde je. „Asi jsem nějak usnul, že,“ řekl. A přitom byl krůček od smrti.