Předchůdci dnešního komitétu pro udržování památek z války roku 1866 koupili pozemek, kam už v roce 1916 zamýšleli ustavit pomník a připomenout tak padesátileté výročí jedné z nejkrvavějších jezdeckých bitev v dějinách. Až o století později ovšem došla tato myšlenka svého naplnění. V poslední červnový den měl pomník před sebou poslední díl své cesty, a sice převoz na místo určení.

Ta začala v umělecké slévárně v Horní Kalné. Jaroměřský sochař Petr Novák, který pomník vytvořil, spolupracoval se zdejší slévárenskou firmou už po několikáté a nedá na ni dopustit. I náklad bronzového sousoší v nadživotní velikosti se obejde bez nejmenších komplikací. Za chvíli je voják se svým zraněným koněm, kterého však nenechává napospas válečnému běsnění a snaží se jej s nasazením vlastního života odvést do bezpečí, usazen a připevněn na přívěsu za dodávkou.

Trasa uměleckého nákladu pak vede přes přehradu Les království, Miletín a Hořice do Střezetic, kde už je připraven podstavec i jeřáb, který na něj pomník z přívěsu přenese. Nejprve ale ještě zastavíme nedaleko Miletína na úzké silnici, kolem níž se rozléhají širé pastviny. Z poza kopce ke konvoji cválá stádo koní z plemene Shagya Arab. Ne, ten čarokrásný výjev, který se naskýtá a jenž v očích pozorovatelů spojuje umění a přírodu právě tak, jak velí filosofie Petra Nováka, není tak docela náhodný. Právě z tohoto stáda totiž pochází umělcova inspirace, hřebec jménem Dragan, kterého si tady sochař a velký milovník koní před lety koupil do své stáje.

„Tehdy jsem se rozmýšlel mezi kladrubákem a Shagya Arabem, první je bytostně český kůň, druhý takový prototyp ušlechtilosti. Chovatel pan Cerman mi vyšel vstříc, nechal mě dlouho vybírat, a tak volba padla na Dragana," vysvětluje Novák.

Josefa Cermana, který se významně zasloužil o rozkvět chovu tohoto plemene v Česku, setkání s bronzovým Draganem velmi těší. „Dragane, přeju ti, abys nás na tom posvátném bojišti další tisíce let dobře prezentoval," říká.

Po tomto setkání už jen nabíráme směr k cíli. „Důstojné místo," shodují se všichni, když dorazíme do Střezetic. Už teď pomník přitahuje zaslouženou pozornost. Zbývá dodělat poslední úpravy na podstavci, schopný jeřábník poté snese sousoší dolů s milimetrovou přesností.

Proč na podstavci není zmínka o padlých koních?

Podstavec pod pomníkem padlým koním nese následující nápis: „Památce 102 důstojníků a 1511 mužů padlých v jezdecké srážce u Střezetic 3. 7. 1866". Na facebookovém profilu Königgrätz 1866, jenž se váže k víkendové události, si uživatelé na první zveřejněné fotografii pomníku hned všimli chybějící zmínky o koních. Vysvětlení je však poměrně jednoduché. Vznik pomníku financemi podpořilo několik institucí, mezi nimi velmi významně přispělo Ministerstvo obrany ČR. „Prostředky uvolnilo z grantu na péči o válečné hroby, který lze využít jen pro památníky věnované lidem, aby byl naplněn dotační titul," uvedl pořadatel vzpomínkových akcí Radek Balcárek. A co je psáno, to je dáno. 

Bronislav Jaroš