Podle Martina Ludvíka, předsedy Ovocnářské unie České republiky, je průběh zimy příznivý. „Od prosince jsou srážky formou deště nebo sněhu a voda se do půdy vsakuje. Vodní deficit je ale opravdu obrovský a bylo by dobře, kdyby srážky vytrvaly.“

Ludvík pozitivně hodnotí i průběh teplot, i když v poslední době dochází ke značným výkyvům. „Noci jsou stále mrazivé, což je pro nás důležité. Zimní spánek v přírodě by tak mohl pokračovat. Pokud by se stále oteplovalo, mohlo by to ovocnářům přinést problémy. Zatím se dá těžko hodnotit jaký bude další vývoj, více budeme vědět až koncem března,“ říká Ludvík a připomíná, že vloni jsme měli sice mírnou zimu, ale zase velmi chladný březen. Poté se už otevřelo léto, což bylo velmi atypické.

Ovocnáři zatím nemají výrazné problémy ani s okusem stromů od lesní zvěře nebo výskytem hlodavců. Tyto škody nejsou nijak významné, jsou spíše lokální.

Nahlédneme-li do skladů, díky loňské bohaté úrodě je v republice ještě čtyřicet tisíc tun jablek, které by měly vydržet do jarních měsíců.

„Zásoba je nadprůměrná, ale není to nic mimořádného. Do konce skladové sezóny, což je závěr června, bude trh vstřebávat kolem padesáti, šedesáti tisíc tun, takže budeme ovoce dovážet, protože u jablek už nejsme delší dobu soběstační. Záleží také na tom, jaké mají ovocnářské podniky skladovací prostory a jakou kvalitu jablek nabídnou,“ analyzuje hlavní ovocnář současný stav. A ten není nijak příznivý.

Nevyhovující podmínky v ovocnářství potvrzují celoplošný úbytek sadů. „Za poslední čtyři roky je ploch o dvacet procent méně. Očekáváme, že k dalšímu úbytku dojde ve větší míře další dva roky,“ domnívá se Martin Ludvík i přesto, že ročně se osazuje ovocnými stromy zhruba tři sta hektarů, vloni to bylo tři sta padesát. Je to ovšem nejméně za posledních pět let.

„Je špatná ekonomika, není dobrá rentabilita pěstování ovoce, navíc klimatické podmínky nezaručují stabilitu výnosu a je zde také nedostatek pracovní síly. Těch důvodů je několik a některé podniky jsou v útlumu a nebo chtějí snížit produkci a minimalizovat ji na menší objem. Bohužel, to je skutečnost,“ konstatoval ovocnář.

Zmíněný trend potvrdil i jeden z největších pěstitelů ovoce na Jičínsku, Lužanská zemědělské a.s . Zde budou minimalizovat plochy sadů na 15 hektarů. V minulosti zde hospodařili na více jak sto hektarech. Zcela odbourají pěstování rybízu a višní. Důvodem je především špatný odbyt.

Ředitel podniku Josef Zmátlík si rozhodně nebere servítky. „Zpracovatelský průmysl je totálně zdecimovaný. Lidi nechtějí dělat a ještě nám chtějí sebrat dotace na výsadbu, tak co chcete?“ rozčiluje se šéf podniku, ve kterém léta pečují o sady a nyní poníží jejich plochu o padesát až šedesát hektarů. Lužany přitom byly hlavním producentem červeného a černého rybízu v regionu. Toto ovoce bude kompletně zlikvidováno včetně části sadu višní a jabloní. „Nemá to kdo dělat, navíc jsou nízké odbytové ceny, všechno jde na vývoz do ciziny, u nás nemáme zpracovatele, “ hořekuje Zmátlík.

Na hodnocení přezimování ozimů a řepky je prý ještě brzo, všechno ještě ukáže březen, kdy může dojít kvůli střídání teplot k porušení kořenových systémů. V Lužanech už v tomto týdnu vyjeli do polí, jarní práce zahájili přihnojováním.

Ředitelka podniku Agro Žlunice Jana Pokorná zatím snížení padesátihektarových sadů nezvažuje. „My nemáme problém s odbytem, ale s prodejní cenou. Obchodníci nám nabízejí za kilogram 5 až 6 korun a podívejte se na cenu do marketů,“ poukazuje na prodělečnou komoditu.

Podle statistiků v Královéhradeckém kraji od roku 2008 do roku 2017 není úbytek sadů zas tak markantní, jde o mínus 34 hektarů, což je snížení o 0,80 procent.

Větší je úbytek orné půdy, který poklesl v kraji o 3311 hektarů, což je 1,72 %, z toho jsou největší změny na Rychnovsku - 1233 hektarů. Celkově v kraji ubylo zemědělské půdy včetně travních porostů, sadů a vinic 1993 hektarů, je to necelé procento.