Ať už svou tvorbou ve východočeské metropoli, nebo událostí, která se stala v roce 1942. Tehdy totiž svého guru překonal…

„Opravdový triumf slavil Jan Rejchl vítězstvím nad svým vlastním pedagogem Josefem Gočárem v soutěži na dostavbu Kotěrova muzea," popisuje na svém webu Ladislav Zikmund-Lender, historik umění a architektury .

Rejchl, rodák z hradecké Klicperovy ulice, se ke své profesi dostal logickou cestou. Stejnou práci si totiž vybral  jeho otec i starší bratr.

O šestnáct let starší Václav si Jana vzal pod svá křídla, když jim zemřela maminka. Mladšího bratra později zaměstnal ve své kanceláři, spolu například pracovali na projektu hlavního nádraží.

Samostatně pak Jan vytvořil dnešní lékařskou fakultu (tehdy sborové velitelství) či stavební průmyslovku na Pospíšilově třídě.

„Je to smělý projekt, jeden z mála pilířů funkcionalismu v Hradci," píše historik Zikmund Lender.

Rejchl působil v Hradci i po změně režimu, zemřel 
v roce 1985.