Je Černigov památka? Boj proti demolici Hradečané nevzdávají

Realitní skupina CPI Property Group hodlá dominantu Hradce poslat k zemi a nahradit ji komplexem s kancelářemi, hotelem a kongresovým centrem za více než miliardu korun.

„Hotel Černigov je jediná stavba v Hradci, která ve své době vynikla, dokázala se začlenit a přežít. Žádný objekt po válce se tomuto hotelu nepřiblížil a ani nemá šanci," míní architekt Jiří Zídka, který boj proti demolici stavby ani zdaleka nevzdává. Možnost, jak zbourání zabránit, je například uznat hotel památkou. „Náš návrh zatím leží na ministerstvu kultury, které o věci ještě nerozhodlo. Velmi by nám pomohla i podpora města, to se k tomu ale staví výrazně negativně," dodává architekt, jehož otec je autorem 55 metrů vysoké budovy na Riegrově náměstí. Za architektem nicméně stojí výrazná podpora veřejnosti, která se podepsala pod petici za zachování dominanty Hradce. Podepsalo ji už téměř tisíc lidí.

Šanci na uznání památkou unikátní železobetonová konstrukce ze sedmdesátých let má. „Nemusí jít o architektonický unikát z hlediska vzhledu, což je kolikrát módní a pomíjivá věc, jde především o příběh. Památkou se může stát objekt, který v pravý čas zasáhne do vývoje architektury, nebo do městského prostoru, významně ho ovlivní a dotvoří a ukáže cestu k jeho následování," vysvětluje Zídka, jak probíhá hodnocení staveb.

Architekt: Naděje je malá, ale nic není ztraceno

Hradec Králové - Architekt Zídka investorovi navrhoval rekonstrukci hotelu. Možná je, stála by zhruba třetinu oproti novému komplexu jménem Clarion a navíc by splňovala všechny požadavky. Vnějšek hotelu by v podstatě zůstal stejný, velkých úprav by se ale dočkaly interiéry. Vybouraly by se příčky dnešních naddimezovaných pokojů, čímž by vzniklo pokojů více, součástí plánu by byl i požadovaný kongresový sál nebo parkoviště pod hotelem. Jenže developerská skupina CPI Radovana Vítka má v plánu hotel zbourat a území znovu zastavět. Důvod je podle Zídky jasný: lukrativní pozemek u nádraží je mnohem hodnotnější nezastavěný.

Společnost chce na místě postavit multifunkční komplex – hotel, kongresové centrum a také kanceláře na ploše více než 14 tisíc metrů. Nabízí se otázka, zda takové množství kancelářských objektů v Hradci najde využití. Většina podobných prostor totiž spíše bojuje o přežití. Už dříve se tak například hovořilo o tom, že o pozemek má zájem další velký investor. V úvahu přicházela i banka ČSOB, která hledá v Hradci místo pro svoji centrálu. „O lokalitu hotelu Černigov se nezajímáme. Jiné lokality v Hradci  pro výstavbu administrativní budovy jsou v jednání, zatím ale považujeme za předčasné se k tématu blíže vyjadřovat," sdělila Deníku mluvčí banky Kateřina Lejčarová.

Jaké konkrétní záměry s novými budovami společnost tedy vlastně má, zatím není jasné. Ale zpátky k hotelu Černigov. „V Paříži kdysi málem zbourali Eiffelovku, protože se lidem nelíbila. Co je pěkné a co není, to nejde jen tak jednoduše rozhodnout," myslí si Jiří Zídka. Důležité je podle něho to, jak se stavba zapsala do kontinuity architektury ve městě.

„Pokud mluvím o významu hotelu, mám na mysli i prostor, který vytváří a který je někdy důležitější, než stavba vlastní. Riegrovo náměstí je jediné, které po roce 1945 v Hradci vzniklo. V období mezi roky 1948 až 1989 nastala těžká doba nesvobody, kdy se jen těžko tvořilo. Jen krátké období konce 60. let umožnilo se trochu nadechnout a právě v této době vnikl projekt hotelu," pokračuje Zídka a dodává, že hotel nebrání pohledům na budovu nádraží, naopak uvolnil celý prostor náměstí od drobných bytových domů, které dříve stávaly v místě dnešního parkoviště.

Jak celá věc dopadne si architekt netroufá odhadovat. „Naděje je malá, ale pořád není nic ztraceno."

Navrhovaná novostavba? Podprůměr a ubohost, shodují se odborníci

František Křelina – Architekt, člen výboru pro územní plánování města:
Zásadně s demolicí nesouhlasím. Černigov patří mezi jedny z nejlepších architektonických staveb v Hradci. Jejím odstaraněním by byla odstraněna i jedna fáze architektury v Hradci. Je to něco podobného, jako by nám zmizela některá stavba od Gočára nebo Kotěry. Toto je totiž jedna z nejlepších staveb architekta Zídky. Pokud nemáme jistotu, že tu vznikne něco hodnotnějšího, a to zcela jistě nevznikne, tak by se nemělo bourat. Nejsem sám, kdo to nechápe. Pokud se budova neuzná za památku a otevřou se dveře demolici, tak by tomu měla odborná hradecká veřejnost zabránit a udělat všechno pro to, aby se o Hradci dalo stále mluvit jako o Salonu republiky.

close zoom_in Josef Pleskot – Jeden z nejvýznamnějších českých architektů, nositel řady cen, mimo jiné Architekt roku:
Vždy mě vyruší, když se dozvím, že někdo, často bez znalostí, bez názoru a účelově pragmaticky hodlá zbourat nějaký dům z dob komunismu, většinou proto, že je z těch dob. Málokdo z těchto suverénů chápe, že architektonické výkony z uplynulého svobodného čtvrtstoletí nejsou kvalitativně o moc lepší, dokonce jsou nezřídka horší, než ty předcházející, takzvaně totalitní. Nejsem obdivovatel minulého režimu, z toho mě může těžko někdo podezírat. To, co tvrdím, se ale pochopí s větším časovým odstupem, ale pak bude pozdě! Kdybych měl vliv, projevil bych moudrost a Černigov bych uchoval pro budoucí generace.

Adam Záruba – hradecký zastupitel, vystudoval inženýrství životního prostředí a aktivně se zajímá o přírodu, architekturu a stavitelství nejen v Hradci:
Jedná se o oblast kulturního dědictví. Hotel Černigov je již zažitá dominanta Hradce, zároveň je to velmi kvalitní stavba. Troufám si ji srovnávat i se stavbami od Josefa Gočára, jimiž je naše město proslulé. Je to navíc objekt, který se stal symbolem. V tomto ohledu jsem proto jednoznačně proti jeho demolici. Druhá strana problému je ta, že pokud už se něco bourá,tak nová stavba by měla být rozhodně kvalitnější a mít větší přínos. Návrh nové budovy, která by na Riegrově náměstí měla vzniknout, je ale natolik ubohý, že mi nezbývá než proti záměru bourání protestovat.

Pavel Čížek – inženýr navrhující statická řešení v oblasti železobetonových konstrukcí pozemních staveb, syn významného stavitele Fr. Čížka, který navrhl konstrukci hotelu:
Skutečnost, že požádal nový majitel hotelu Černigov o jeho demolici se záměrem postavit na tomto místě rozsáhlé administrativní centrum s hotelem a kongresovým sálem, byla šokující. Pomýlená představa části veřejnosti, že se jedná o panelák, je scestná a vyvolává negativní reakce. Konstrukce hotelu je čistě monolitická železobetonová a nachází se ve velmi dobrém stavu. Černigov dnes patří ke kvalitním hotelům skupiny Hilton a plně vyhovuje současným potřebám. Z toho usuzuji, že je demolice nesmyslná.

Ladislav Zikmund-Lender – významný historik umění a architektury, zabývá se dějinami architektury a designu 19. a 20. století:
Černigov patří ke stavbám z let 1968–1989, které je velmi těžké obhajovat jako památkově významné, široká veřejnost si do nich projektuje politické dění a příkoří, která vládnoucí aparát provozoval. Každá stavba ale vznikala v nějaké době a za nedořešenou minulost nelze vinit architekturu. V Hradci je jen několik málo solitérních staveb, které vybočují z dobové produkce. Jsou jimi třeba obchodní dům DON, pavilonová škola Bezručova, nedávno zcela předělaný hotel Alessandria a hotel Černigov. Je to ukázka minimalistického, ale promyšleného, individuálního řešení monolitické deskové stavby, na rozdíl od řady jiných staveb této doby má silný architektonický detail. Je to urbanistická dominanta. Svými kvalitami (jednota provedení, detail, urbanistický kontext, pohledová dominanta…) je určitě srovnatelný s hotelem Internacional v Brně, který byl kulturní památkou. V tomto případě by bylo dobré chránit exteriér, interiérové řešení a úpravy bych ponechal libovůli provozovatele. V neposlední řadě považuji navrhovanou novostavbu, která má hotel Černigov nahradit, za velmi podprůměrnou architekturu, která kvalit Černigova rozhodně nedosahuje. Architektonické realizace let 1968–1989 si nesmíme bezmyšlenkovitě bourat jen proto, že se nám zrovna nehodí do krámu. Je to součást naší minulosti stejně jako památky funkcionalismu nebo secese.