Kliknutím zvětšíte„Jako mají malíři plátno, tak my máme skořápku. Ta je naším prostorem pro tvorbu,“ říká Zuzana Königová, která nejčastěji pracuje s husími vejci, tvoří i z kachních či pštrosích vajec a také z těch od velkého nelétavého ptáka nandu.
A právě její netradiční výtvory nyní mají možnost vidět návštěvníci zámku Hrádek u Nechanic. Kastelán zámku očekává návštěvnické rekordy. „Stal se z toho jeden z taháků, který podporuje zájem po zahájení sezony, který je letos velmi slibný. Lidem se to velice líbí. Je to někdy až úsměvné, protože jsme zvyklí ukazovat nádherné věci mnohdy ze 16. století, ale nejčastější otázky se týkají právě výstavy kraslic,“ popisuje kastelán zámku Hrádek u Nechanic Martin Rejman.
Teprve druhá instalace výtvarnice a dětské zdravotní sestry Zuzany Königové se o minulém víkendu stala překvapením slavnostního zahájení sezony na Hrádku u Nechanic. Přestože zámek láká na nové prvky na návštěvnické trase, návštěvníky oslnila zejména křehká díla turnovské umělkyně.
V tmavě laděných komnatách bílé skořápky s nepřeberným množstvím nápaditých vzorů a motivů působí téměř, jako kdyby svítily. U některých to díky osvětleným podstavcům platí doslova. Dohromady jich je na výstavě Kouzlo křehkosti 118. Lidé je mohou v ucelené expozici spatřit teprve podruhé. Premiéru měla Zuzana Königová vloni na zámku na Sychrově.
Zuzana Königová se dlouho věnovala zejména práci s perníkem, avšak shoda okolností ji nasměrovala k nejkřehčímu umění na světě, jak tvorbě z vaječných skořápek říkají v zahraničí. Jako zdravotní sestra se v roce 2014 kvůli kontaktu s pacientem se spalničkami dostala na tři týdny do domácí karantény.
„Měla jsem najednou čas a vzpomněla si na madeirové kraslice, které jsem kdysi dávno viděla na internetu a strašně se mi líbily. Vůbec jsem netušila, jak se dělají. Manžel mi koupil vrtačku, já jsem si objednala vejce a poprvé jsem do něj vyvrtala dírku,“ vzpomíná Königová.
Madeirové kraslice se vytvářejí technikou vrtání otvorů do skořápky, často ve tvaru slzy, kapky či srdíčka. Následně se zdobí voskem. Když se začínající umělkyně po třech týdnech vrátila do práce, vzala s sebou i své výtvory.
„Kolegyně z toho byly nadšené. Každý rok jsem na Velikonoce vytvořila několik krasliček a postupně se snažila zdokonalovat vzory, ztenčovat linky a podobně. S tím přišla i potřeba nového materiálu či nové vrtačky a také posouvání hranic, kam až s tou skořápkou mohu dojít,“ líčí Königová.
Počáteční systém pokus-omyl a testování výdrže vaječných skořápek postupně vystřídaly stále zdařilejší díla. Velkým posunem v tvorbě pro ni bylo období omezení v průběhu pandemie koronaviru. O Velikonocích se nekoledovalo, a stranou tak muselo jít pečení a dekorace perníčků pro koledníky. Ušetřený čas podle svých slov věnovala vajíčkům.
Teprve druhá instalace výtvarnice a dětské zdravotní sestry Zuzany Königové se o minulém víkendu stala překvapením slavnostního zahájení sezony na zámku Hrádek u Nechanic.
„Člověk asi nebude nikdy spokojený, vždy je, co vylepšovat a kam se posouvat, ale trvalo asi tři roky, než jsem cítila, že už to má nějakou kvalitu. V době covidu jsem na tom začala pracovat ještě intenzivněji, a to nejen před Velikonocemi, ale celoročně. V roce 2020 jsem udělala první podstaveček z vrtané skořápky,“ ukazuje v zámeckém pokoji na jedno ze svých pokročilých děl.
Dnes pracuje nejčastěji s husími vejci, tvoří i z kachních či pštrosích vajec a také z těch od velkého nelétavého ptáka nandu. Slepičí sice častěji praskají, přesto je využívá třeba při vytváření kompozic v kombinaci s většími vejci. Práce na jednom kousku trvá hodiny i dny, u pštrosích vajec to může být i týden. Říká také, že její výtvory již nemají s klasickými kraslicemi mnoho společného.
„Pochopitelně kromě materiálu. Myslím si, že by se to na Velikonoce už ani nemuselo vázat. Pro mě je souvislost s Velikonocemi pouze v tom, že u nás mají lidé vajíčko zafixované jako jejich symbol. Ve světě je to jiné. Jako mají malíři plátno, tak my máme skořápku. Ta je naším prostorem pro tvorbu,“ líčí zdravotnice, která z Ohrazenic u Turnova dojíždí za prací do nemocnice v Jablonci nad Nisou.
Dílnu má v garáži. K tvorbě potřebuje stůl, vrtačku, kompresor, odsávačku prachu a světlo.
A samozřejmě trpělivost a pevné ruce. Ve světě se říká, že je to nejkřehčí umění. Sklo je hodně křehké, ale skořápka ještě více. „Občas se něco pokazí, člověk se provrtá, kam nechce, vajíčko praskne, anebo se poškodí v závěrečné fázi při vložení do sava. Potom se musí začít znovu,“ říká umělkyně, která je alespoň prozatím známější v cizině než u nás.
V roce 2021 byla zapsána do světové encyklopedie tvůrců z vaječné skořápky. V Anglii získala první cenu v soutěži, ve které prezentovala sadu inspirovanou dětskými předměty. Kočárek, dudlík, botičky či chrastítko ze skořápek jsou k vidění i na Hrádku u Nechanic.
V zahraničí je tato technika velmi oblíbená, populární a daleko více známá než u nás. Kontakty umělkyně navázala přes sociální sítě. Propaguje se v Anglii a v Americe, hodně se tomu věnují ve Francii, v Turecku, ale třeba i ve Vietnamu.
„Občas mi lidé z ciziny píší, že jsem pro ně inspirací. Už tam snad mám nějaké jméno. Rozhodně jsem známější v zahraničí než u nás. Máme i celosvětovou asociaci World egg artists association,“ konstatuje Königová a připomíná, že její výrobky mají často i svůj vlastní příběh. To platí třeba o andělech v zámecké kapli.
Ze zoologické zahrady dostala pštrosí vejce s tím, že se jim rozbila líheň a mláďata jsou uvnitř. Bylo ji líto je vyhodit, ptáčky dostala ven a na jejich počest vytvořila anděla.
Teprve druhá instalace výtvarnice a dětské zdravotní sestry Zuzany Königové se o minulém víkendu stala překvapením slavnostního zahájení sezony na zámku Hrádek u Nechanic.
„Sice se nevylíhla, ale jsou tu pomyslně s námi. Každé vajíčko je něčím zvláštní, každé má své kouzlo. Jako dětská sestra, která dříve pracovala i v porodnici ráda říkám, že jsou to moje miminka,“ vypráví a uvažuje nad budoucností dosud spíše ojedinělé techniky.
„Myslím si, že i u nás je v posledních letech na vzestupu. Věnují se tomu hlavně ženy, zatímco ve světě spíše muži. Začínají stejně jako já na madeirových kraslicích s těmi dírkami a postupně se posunují dál. Budoucnost to určitě má,“ konstatuje Königová, mezi jejímiž nástupci byl mohly být i její děti.
Když s tím začínala, hned se k tomu hrnuly, zkoušely to, měly to rády. Na Velikonoce vždy musely vyvrtat babičce vajíčko. „Teď už jsou odrostlejší a zájem opadl, ale předpokládám, že se časem může vrátit. Mají zkrátka tvůrčí pauzu,“ usmívá se Königová, která by v budoucnu ráda vystavovala i v dalších zámcích.
Zájem o dosavadní dvě expozice potvrdil, že působivé prostory památek jsou vhodným a z hlediska návštěvníků i vděčným prostředím.
„Na Velikonoce očekávám i díky výstavě a novinkám na návštěvnické trase velký zájem. Myslím si, že v pondělí bychom u nás mohly trhat rekordy,“ odhaduje kastelán Rejman.
16
Čtenář reportér
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
