Pasažéři v městské hromadné dopravě bývají často vulgární a agresivní vůči revizorům

Cena za jízdenku se zdá být pro mnoho lidí příliš vysoká, a tak chtějí ušetřit. Jenomže její cena zdaleka nepokrývá skutečné náklady na provoz městské hromadné dopravy.

„Jedná se o dotaci na ceny jízdného, která je stanovená jako sociální. Tarif sice navrhuje a schvaluje dopravní podnik, ale je určen pod náklady, proto město na cestujícího doplácí. Jedná se o částku v hodnotě 147 milionů,“ řekl tiskový mluvčí hradeckého dopravního podniku Leo Sedláček.

Přesto se najdou lidé, kteří si zřejmě nemohou pomoci a i dotovaná doprava je pro ně drahá. Řeč je o černých pasažérech, s nimiž se potýká i hradecký dopravní podnik. Ten ročně přepraví 37 milionů osob.

Jako preventivní krok proti neplatičům za jízdné i hradecký dopravní podnik využívá služeb revizorů. Ti mají ale omezené pravomoci a pokud nejsou dostatečně důrazní, tak ani nemusejí pochodit. Paradoxně profese revizora nepůsobí pro ostatní lidi příliš věrohodně.

„Roční pokutování ze strany revizorů stoupá. Loni to bylo přibližně 9 tisíc osob. Už z povahy činnosti revizorů lze dovodit chování černých pasažérů – od vulgarismů až po občasné fyzické napadání,“ uvedl Josef Januš z hradeckého dopravního podniku.

Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu v Hradci činí 1000 korun. Pokud ji černý pasažér uhradí na místě nebo do tří pracovních dní, je snížena na 400 korun. Přesný počet revizorů Josef Januš nesdělil, mělo by jít o deset až dvacet osob, které pracují na plný úvazek.

Dopravní podnik při následném – soudním vymáhání zastupuje smluvní advokátní kancelář. Vymáhání probíhá soudní cestou, tedy žalobou či exekucí. Část pohledávek dopravní podnik odprodává. Jízda na černo se opravdu nemusí vyplatit, protože pokud přistižený člověk nehodlá splácet, může jeho pohledávka vzrůst na mnohonásobek, a tak se z jedné tisícikoruny, po čase, může vyklubat třeba deset tisíc.

Očima autora

Když vstoupí do autobusu, tak většině cestujících zatrne. Míním samozřejmě revizory, kteří čas od času korzují po palubách městské veřejné dopravy. Načerno jezdí lidí přehršle, protože jim připadá, že lístky na dopravu jsou drahé. Omyl. Doprava ve městech je bez výhrady vždy dotována a bez finančních injekcí bychom nejspíše pochůzkovali pěšky.

Apelovat na morálku cestujících je v tomto případě zbytečné a scestné, protože holt starého psa naučit novým kouskům ponejvíce nelze. Avšak docela všem těm vykukům a chytrákům přeji zásadní moment, kdy je revizor načape jak malé školáky a oni jsou vystavení rentgenujícím zrakům publika spolucestujících. Dost možná, že alespoň v té chvíli se na moment zastydí, když už nic jiného.

Revizor nemá příliš populární roli v naší společnosti, ale jeho úlohu považuji za nezbytnou, aby se nestalo, že polovina národa bude směle jezdit načerno. Bohužel mají tito kontroloři značně omezené pravomoci, a tak se nezřídka stane, že si s nimi „český kulišák“ náležitě poradí.