„Šlo o rýhovaný armádní útočný granát F 1, známý také jako vajíčko. Po důkladné kontrole jsem zjistil, že granát je už prázdný a tedy nefunkční,“ přiblížil svůj zásah. Josef Šplíchal z odboru kriminalistické techniky a expertiz Východočeské správy Policie ČR je pyrotechnikem už čtyřiadvacet let. Munice nepatřila k jeho zálibám, ale rozhodlo, že se výbušnin nikdy nebál. „Nejnebezpečnější jsou vždy letecké pumy a ruční granáty. S těmi si pyrotechnik nesmí moc hrát. Granát je nebezpečný právě svou zdánlivou jednoduchostí. Puma zase načasovaným systémem, u něhož po desítkách let nevíte, co provede. Koncem minulého roku byli kolegové u nálezu letecké pumy z druhé světové války ve Ždáru,“ říká. Vypráví, že na Hradecku, kudy neprocházela fronta, se většinou nacházejí spíše ruční granáty, menší munice, ale i dělostřelecké granáty z první světové války. ,,V jedné vesnici jsme zjistili, že ve štítě domu byl zazděn dělostřelecký granát. Ptali jsme se, jak se tam dostal, zda dům nebyl pod palbou. Babička vysvětlila, že dělostřelecké náboje se kdysi schválně zazdívaly, aby dům uchránily od blesku,“ vysvětluje. Za 24 let práce pyrotechnika zneškodnil Josef Šplíchal spousty tun munice a výbušnin. Nejtěžším jeho „drobečkem“ byla čtyřmetráková bomba z Pardubic. Každodenní nebezpečí je jeho povoláním. „Pyrotechnik musí být stále ve střehu. A hlavně si nemůže nebezpečí moc připouštět. Strach je krůčkem do pekel,“ tvrdí závěrem Josef Šplíchal.
