„Ke kabrioletům mě přivedl táta. Jednoho vlastnit, to byl jeho dětský sen,“ uvedla.

Sama si pořídila úplně ten samý typ, akorát na něm provedla trochu jinou úpravu. „Stejně jako táta jsem si ho ´vytunila´, ale přeci jenom ne úplně stejně, aby nás každý od sebe poznal,“ dodala s úsměvem. Pokud jí bude přát štěstí i město, ráda by v Hradci uspořádala první sraz kabrioletů. „Už dva roky jsem členkou mezinárodního Cabrio Clubu. A protože se pořádají různé srazy, ale ještě se tady v okolí nikdy neuskutečnil sraz kabrioletů, tak bych ho ráda zorganizovala já osobně. Velmi atraktivní je pro veřejnost spanilá jízda, kterou jedou auta v koloně skoro padesát kilometrů,“ prozradila. Jak doplnila, je to jeden z jejích snů a není prý nic úžasnějšího než jízda s větrem ve vlasech a sluncem nad hlavou.

„Ta jedinečná atmosféra se nedá vůbec popsat. Člověk ji musí zažít. Buď se mu to bude líbit, anebo v té jízdě kouzlo neobjeví,“ uzavírá.