„Riziko útoku povstalců proti vojákům koaličních sil je vysoké,“ potvrzuje velitel 4. kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky Mojmír Mrva. „Například minulý týden nahlásil jeden americký seržant střelbu ze sousední civilní čtvrti na jeho ubikaci,“ vykresluje velitel aktuální situaci. Kábulské letiště je ovšem dobře střeženo.
Zdravotníci denně ošetří několik desítek pacientů. „Za poslední týden zde bylo 11 zraněných hospitalizováno. Provedli jsme i několik náročných operací,“ přibližuje Mrva.
V Afghánistánu podle informačního důstojníka Jana Österreichera nyní končí období dešťů. „V tomto podnebí se dešťová voda rychle vsákne a pak lze pozorovat nad celým městem mrak prachu. Za několik dní začne období sucha provázené vysokými teplotami,“ vysvětluje Österreicher.
Český kontingent v Kábulu tvoří 111 vojáků. V polní nemocnici působí 26 příslušníků z Nemocniční základny a tři další z Fakulty vojenského zdravotnictví v Hradci Králové.
Jedním z lékařů ze Slovenska, kteří nyní působí v Kábulu spolu s Hradečáky, je Ján Berec.
Jak se vám spolupracuje s českými kolegy, z nichž většina je z Hradce Králové?
Jsme tu dobrá a soudržná parta lidí. S mnohými jsme se poznali ještě za studií na Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci počátkem 90. let. (dnes Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany)
Jaké jsou v Kábulu podmínky?
Polní podmínky jsou specifické. V Kábulu je vysoký počet pacientů se střelnými a střepinovými poraněními. Více si také uvědomuji důležitost plynulého zásobování, zejména v případech hromadného příjmu raněných.
Jak rodina snáší vaši práci v rizikové oblasti?
Základna na kábulském letišti je velmi dobře střežená, ale dlouhodobým odloučením rodina samozřejmě velmi trpí. Doma na mě čeká manželka a dcerka.
