Bojové podmínky v Afghánistánu si vybírají svou krvavou daň.

„Málokde se setkáte s dvacetiletým vojákem, který včera kypěl zdravím a dnes má amputovanou končetinu či jiné poranění z boje,“ uvádí náčelník oddělení dočasné hospitalizace Petr Lochman.

„Vzhledem k náročným bojovým podmínkám a každodenní stresové zátěži vojáků, zde máme zejména pacienty s bojovými střelnými či střepinovými poraněními nebo traumatickými amputacemi po výbuších improvizovaných náloží,“ dodává.

Čeští lékaři v polní nemocnici ošetřují i zdejší obyvatele. „Afghánci jsou milí. Někteří si ale častým pokňouráváním vyžadují nadstandardní péči,“ říká zdravotní sestra Petra Riganová.

Kvůli nadmořské výšce a tropickým teplotám mají vojáci ISAF problémy z nízkého příjmu tekutin.
„To vede k ledvinovým kolikám, úžehům a také to přispívá k vyššímu krevnímu tlaku. Rovněž nejsou neobvyklé případy infarktu nebo krvácení do mozku,“ přibližuje Petr Lochman.

Jak dodává lékař Štefan Kocúr, infekčních onemocnění je v Kábulu vysoké množství. „Nedávno jsme například přijali pacientku s malárií,“ doplňuje.
Na české základně působí nejen čeští a slovenští vojáci, ale pomáhají zde i zdravotníci například z Chorvatska, Makedonie a Albánie.

„Jde o tři čtyřčlenné skupiny lékařů a sester z Chorvatska, Makedonie a Albánie, kteří slouží v turnusech tak, aby mohl být jakýkoliv pacient ošetřen, kdykoliv je to třeba,“ vysvětluje Pavel Křížkovský, náčelník příjímacího a třídícího oddělení.