Poslanci před několika dny schválili novelu zákona o rodině, který upravuje střídavou péči o dítě. Soudy by podle nynějšího znění zákona měly nařídit střídavou péči vždy, když o výchovu mají zájem oba rodiče, jsou k tomu způsobilí a je to v zájmu dítěte. Zákon má mnoho odpůrců ze strany odborné veřejnosti.

Odborníci tvrdí, že daným způsobem upravený zákon dítěti obzvlášť neprospěje. Zaznívají i hlasy, že zákon o střídavé péči v nynějším znění upřednostňuje zejména práva rodičů a na práva dětí jaksi pozapomněl. S návrhem úpravy zákona o rodině přišel hradecký poslanec za ODS Pavel Staněk, předložený návrh byl schválen v plném znění. „S návrhem jsem spokojen. Někteří kritici sice říkají, že se novela neřídí zájmy dítěte, což si nemyslím. Také podle odpůrců není jasné, jak výkon bude probíhat, což ale nebylo ani předtím. Výhodou je, že pokud soud vydá odmítavé stanovisko pro střídavou péči, tak musí odůvodnit své rozhodnutí, což může následně vést k nápravě,“ přiblížil hradecký poslanec Pavel Staněk.

Střídavá péče přišla do našich končin již před léty. Ve využívání střídavé péče docházelo ke dvěma extrémům. Od úplného odmítání až po situace, kdy například předškolní dítě týden co týden pendlovalo z jednoho místa kraje na úplně opačný konec. „Jako každá novinka se střídavá péče musela nejdřív „ochodit“ a dá se říci, že dnešní praxe soudů je již velmi rozumná. Soudci přistupují na střídavou péči tehdy, když mají jistotu, že rozvod proběhl civilizovaně, rodiče jsou schopni se dohodnout, mají podobné výchovné cíle a zvyklosti a nesnaží se přetáhnout dítě na jednu stranu,“ řekl psycholog Jan Lašek. Ne vždy se však povede, aby rozvod a události po něm probíhaly hladce. „Dlužno podotknout, že naštěstí takových rozchodů rodičů přibývá. Soudci pak zjišťují i to, zda dítě nemění školu, okruh přátel či kamarádů a je jisté, že rodiče jsou ve svých postojích stálí. Soudy sahají často i po spolupráci se soudními znalci - psychology, což je velmi rozumné. I tak se institut střídavé péče užívá výrazně méně často než ostatní možnosti, dané zákonem,“ ozřejmil Jan Lašek.

Rodinné vztahy po rozvodu partnerů, kteří mají děti, provázejí i různá úskalí. „Hlavní problém vidím v tom, že rodiče i po rozvodu soutěží, kdo dá dítěti víc, kdo mu více povolí a umožní, a tím vlastně dítě matou a vedou k úzkostem. Ale obecně lze říci, že pokud rodiče mají kázeň, je dobře fungující střídavá péče jednou z možností, jak dítěti zachovat v maximální míře vztahy k oběma rodičům a naopak,“ uvedl Lašek.

Kritici novely zákona o rodině poukazují také na to, že dítě, které žije ve střídavé péči, neustále mění svůj domov, a to nepřispívá k jeho zdravému vývoji. Novela upravuje i lhůtu, ve které muž může přijít o otcovství.

Co říkáte na změny v zákonu o rodině? DISKUTUJTE!