Kdo však do jeho útrob někdy zavítal, mohl si připadat jako v kancelářích, které jako by vypadly z filmových políček komunistických kanceláří filmů Věry Chytilové. Neuvěřitelné retro povznášelo na vyšší level jen nadšení muzejních badatelů a pracovníků, kteří se každé ráno dostávali do pravěku už jen tím, že prošli kolem vrátnice.

To vše se však nyní mění a už několik měsíců je bývalá kasárenská budova v péči dělníků, kteří ji vdechují nový život. „Jsem za to moc rád, že se konečně k rekonstrukci přistoupilo.

Posledních třicet let se tu opravdu pracovalo v nevyhovujících podmínkách. A to nejen po pracovní stránce, ale i z hlediska vybavení a kapacity depozitářů,“ neskrýval nadšení při procházce po místech, kde nyní probíhá pracovní ruch, ředitel muzea Petr Grulich a dodal, že zahájení prací na konci minulého roku předcházelo náročné stěhování všech zaměstnanců i sbírek.

Historická sbírka je uložena v Čelákovicích. Přírodovědecká je v budově bývalé školy ve Stěžerách a archeologická sbírka se v současné době nachází na Pouchově a ve Všestarech. „V Gayerových kasárnách se nachází hlavní zázemí Muzea východních Čech v Hradci Králové – depozitáře, restaurátorské dílny, badatelny, bez kterých se chod takovéto instituce neobejde. Vytvoříme zde takové místo, kde se muzejníkům bude dobře pracovat v moderních a důstojných podmínkách a zároveň se budova otevře veřejnosti,“ okomentoval současný stavební ruch náměstkyně hejtmana pro kulturu a školství Martina Berdychová.

Koronavirus přestavbu neohrozil

Na přestavbu budovy, která dlouhá léta připomínala spíše oprýskanou barabiznu, neměla vliv ani nedávná pandemie koronaviru. Již z ulice je patrné, jak se kasárna opět vrací k životu a fasáda už neevokuje u kolemjdoucích ementál.

„Je tu menší zpoždění, ale zatím se jede podle plánu. A pokud se nic nezhatí, tak bychom se mohli zpět nastěhovat v létě či na podzim příštího roku. Otevřít pak chceme v průběhu roku 2022,“ nastínil plány, které vyjdou krajskou kasu na 282 milionů korun, Petr Grulich a pochválil zručnost nejen současných dělníků, ale i jejich předchůdců. Díky nim totiž nebude nutná vysoká investice do klimatizace.

Ta bude před zraky ukryta pod střechou budovy a bude sloužit hlavně pro nové prosklené atrium, jež vzniká před budovou a bude sloužit jako vstupní prostor a spojeno s historickým objektem skleněným krčkem. V něm pak návštěvníci nakouknou do historie areálu skrze skleněnou podlahu, jež ukáže zbytky bývalé pevnosti.

V budově také bude badatelna a součástí projektu je, aby tu vznikl i jakýsi otevřený depozitář, kde budou moci lidé nakouknout pod ruce restaurátorů a kurátorů.

„Také tu chceme umístit model města. Co se pak týče klimatizace, ta například nebude potřeba v dalších depozitářích. A to díky zručnosti předků, kdy silné zdi výborně akumulují teplotu a její výkyv není tak velký, jako v moderních budovách,“ dodal Petr Grulich a zasnil se i nad další budoucností celého areálu, který čítá i Vrbenského kasárna a nově i parkovací dům Jana Gayera: Naším snem je, aby tu vznikla jakási živá muzejní čtvrť, která lidi přenese nejen do historie, ale stane se i místem setkávání,“ uvedl ředitel muzea a s pohledem na plochu, která dlouhá léta slouží jako parkoviště dodal.

„Tady si umím představit, že tu v budoucnu budou nejen trhy, ale i koncerty. A díky moderní technologii a rozšířené realitě uvažujeme i o tom, že by lidé pomocí telefonu mohli zavítat do minulosti, kdy se tu producírovali důstojníci s jejich paničkami a mezi nimi pobíhali pekaři z pevnostní pekárny. A celé to má své opodstatnění, město zde totiž připravuje revitalizaci parteru, kde má vzniknout i pódium. Dovedu si tak představit, že po vzoru jiných evropských měst tu vnikne jakýsi středobod hradecké kultury.“

Tohoto středobodu chce Petr Grulich za aktivní podpory kraje dosáhnout tím, že celá sestava kasáren bude zahrnuta do dalšího programovacího období evropských dotací, kdy by se v rámci tzv. ITI (územní investice EU do hradecko-pardubické aglomerace) stala jakousi vlajkovou lodí.

Záměr by ovšem mělo podpořit i město Hradec Králové. To však zatím nechce do bývalých kavalírů „veřejný život“, ale chce sem umístit své úředníky. „Magistrát města dlouhodobě plánuje navýšení stavu zaměstnanců, přičemž v souvislosti s tímto by mělo dojít k přesunu některých do budov kavalírů v okolí parteru Gayerových kasáren,“ uvedla mluvčí radnice Kateřina Šmídová s tím, že město zatím neuvažuje o přenechání budov kavalírů v okolí parteru Gayerových kasáren Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje.

Po vojácích potopa

Co však město naopak již dlouhodobě připravuje, je předat kraji dlouho chátrající Vrbenského kasárna. V tuto chvíli je uzavřena smlouva o smlouvě budoucí (darovací smlouva).

Vrbenského kasárny jsou nyní v majetku města, kraj nyní zpracovává projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Jakmile budou mít stavební povolení a zajištěné dotace, bude uzavřena darovací smlouva.,“ informovala magistrátní mluvčí. Tato kasárna, se kterými má kraj, respektive muzeum, velké plány, opravu potřebují jako sůl.

Podle Petra Grulicha by však na tuto obnovu byly potřeba daleko větší finanční prostředky, než na Gayerova kasárna. Ty totiž alespoň díky provozu „dýchaly“. Vrbenského kasárna jsou však již několik desetiletí prázdná a chátrají neutuchajícím tempem.

„Předpoklad je, že jejich oprava, která měla následovat hned po Gayerových kasárnách, přijde na 450 milionů korun. Vzniknout by tu měly nejenom výstavní síně, ale i stálá expozice přírodovědy a archeologie s lapidáriem. Půjde o výstavní prostor určený pro celokrajská témata, jenž dosud celokrajskému muzeu chyběl. Do městské budovy na nábřeží je umístit není možné.“

Pod koly aut

Peníze budou potřeba i na další projekt muzea – stálou expozici královéhradecké pevnosti. Ten se nyní schovává pod koly aut v parkovacím domě Jana Gayera. Investor parkovacího domu (ISP) totiž obětoval část parkoviště na úkor objevených základů bývalého kavalíru, jenž byl součástí tereziánského opevnění Hradce Králové.

To je nyní zakonzervované a čeká na opětovné vykopání tak, aby zde vznikl nový prohlídkový okruh. „I tato vize by se měla stát součástí naší vlajkové lodi muzejní čtvrti.

Součástí expozice by byly plány a 3D model pevnosti. Připravujeme také interaktivní doplňky a trasu, kdy by návštěvník mohl procházet zaniklými částmi pevnosti,“ naznačil svoji vizi Petr Grulich. Problémem jsou však finance. Podle ředitele muzea se v případě této nové expozice může jednat o částku mezi 15 až 20 miliony korun, kterou chce muzeum opět získat z evropských dotací.