Čtyřicet dnů odříkání začalo přesně před týdnem takzvanou Popeleční středou – ta byla od nepaměti opředená řadou různých pověr. „V ten den se například nedralo peří – to aby neštípaly blechy. Další ženské práce jako předení nebo šití byly také zapovězeny. Věřilo se totiž, že by slepice nenesly vejce," prozrazuje paní Irena z Roudničky, která má studium starých zvyků jako koníček.

Stejně jako třeba advent je i půst časem příprav. A stejně jako před Vánocemi, mají postní neděle svá specifická pojmenování. „Celkem se počítá šest nedělí. První postní neděle je Černá – někdy Liščí, tento týden nás čeká Pražná, pak následuje Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná," dodává paní Irena.

S Morenou daleko za hranice vsi

Na Černou neděli se ženy halily do černého šátku, na Pražnou se pražila obilná zrna a na Kýchavnou si pak naši předkové navzájem paradoxně přáli, aby nekýchali. Věřilo se totiž, že právě kýcháním začíná smrtící mor. „Družebná někdy také Růžová neděle zase sloužila k obcházení domů, kam chtěli  budoucí ženiši se svou družbou přijít o pomlázce na námluvy," doplňuje paní Irena.

Smrtná neděle je pak mezi lidmi známá hlavně rituálním vynášením takzvané Moreny (někdy Mařeny nebo Čaramury), neboli loutky ze slámy, která se hází za hranicemi vsi do vody, nejčastěji do potoka. Lidé věřili, že se tak nadobro vyžene zima.

Poslední neboli Květnou neděli slaví křesťané příjezd Krista do Jeruzaléma, na venkově se ten den hojně světily jívové proutky známé jako kočičky a vymetaly světnice. Někde se také dodržuje tradice mít ten den na sobě něco nového, aby člověku neublížil beránek. Po Květné neděli pak následuje Velikonoční týden – jeho první den, takzvané Modré pondělí letos vychází na 30. března. Tento týden také přichází Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a konečně Boží hod velikonoční.

Michaela Zumrová